Psal se pátek 19. září a my jsme se sešli k zahájení naší celoroční soutěže. Bylo nás tentokrát 14, přičemž někteří už dlouho předtím nedokázali skrývat svou nedočkavost. Mezi sebou jsme přivítali také jednu novou hráčku – Jindřišku Zetochovou.
Herní systém si, jako obvykle, vzal na starost Tibor a vytasil se s novinkou ohledně turnajového programu i samotného herního rozvržení: Byli jsme tentokrát rozděleni do tří základních skupin podle pořadí ve světovém žebříčku (dvě skupiny po pěti a jedna po čtyřech lidech) a posléze do skupin výkonnostních takovým systémem, že si proti sobě dobře zahráli přibližně stejně silní soupeři.
* Základní skupiny byly na místě manuálně opraveny poté, co bylo nutné přegenerovat rozpisy, avšak online tabulka opravena není. Dále ve výkonnostních skupinách byly omylem započítány 3 body za vítězství místo 2, ale nemělo to vliv na pořadí.
V první ze základních skupin se tak spolu utkali velezkušený Franta, ostřílený Zdeněl, pak dvojice našich nebezpečných scio-školáků Kiki s Mateem a velice nadějný nováček – Danka. Další skupině měl alespoň podle světového žebříčku vévodit Chlebník, po něm Mára, Vláďa, Zuzka a nakonec nejnovější účastník – Jindřiška. Poslední skupinu charakterizovala rodinná i národnostní rivalita. Sešli se v ní totiž bratři českého původu jménem Němci (Romča s Ondrou) i oba členové české rodiny s německým příjmením Schreiberovi (Ota s Matějem).
Rozpis zápasů základních skupin trochu narušila jedna nejasnost ohledně počtu přihlášených hráčů, přesto jsme po jejich dohrání měli poměrně jasnou vizi ohledně složení skupin výkonnostních: První dva hráči z každé základní skupiny postoupili do výkonnostní skupiny A. Sem se podle očekávání dostali Franta, Mára a Ondra, které dále doplnili Kiki, Chlebník a Romča Němec. V „Béčku“ se umístili ti, kteří vybojovali třetí místa a ten nejlepší na místě čtvrtém. Díky své bojovnosti se sem dostali z první skupiny Kiki a Danka, kteří zkušeného Zdeněla překvapivě odsunuli až na páté místo skupiny. Po předcházející smůle si on sám v „Céčku“ ale poradil se Zuzkou a Jindřiškou a i přes remízu s Matějem dokázal celou skupinu s přehledem vyhrát (uchlácholen předchozím vítězstvím chtěl prý při hraní s Matějem shlédnout svůj oblíbený díl seriálu Ulice, což se mu nakonec stalo osudným).
Pro Matěje byl tento turnaj nakonec ještě smolnější než pro Zdeněla, i přes remízu skončil tentokrát poslední. Před se nakonec umístila i Jindřiška, která tím potvrdila, že kromě zápasových zkušeností je důležitá také připravenost. Své dva body totiž dokázala ukořistit díky kontumaci, když se její soupeř nedostavil k zápasu (a nepřinesl ani omluvenku podepsanou od rodičů). Přední dvě místa skupiny C tedy obsadila naše „Búúúdějovická Zet“: Zuzka dvanáctá a, jak už bylo řečeno, Zdeněl skupinu vyhrál.
V „Béčku“ mezitím vypukl tuhý boj. Odtud si tentokrát ranec smůly odnesl Mateo, který, alespoň jak tvrdil, všechny své body džentlmensky přenechal ostatním (že se ale s výsledkem tak snadno nesmířil dokládá lístek s nápisem „HAHA, to máte za to!!!“, který jsme našli na místě, kde původně byl jeden z našich hokejů). Další tři soupeři měli mezi sebou každý po dvou vítězstvích a jedné prohře. Pouhý rozdíl jediného gólu tak poslal Otu na místo deváté a o vítězi skupiny musel rozhodnout výsledek zápasu mezi Vláďou a Dankou, která se tím umístila na svém úžasném osmém místě, což pro ní znamená (navíc po negativním testu na doping) i vysoký postup ve světovém žebříčku. Vláďa nakonec tuto skupinu vyhrál a celkově tedy skončil doslova „s hlavou v oblacích“ na místě sedmém.
Ani „Áčkaři“ neměli nouzi o drama. Za zmínku stojí například Márova výhra nad Chlebníkem 3:1, nebo remíza jeho samotného s Frantou 2:2. Kikimu se zase povedlo urvat cenný bod Ondrovi také při remíze 2:2 a sám Ondra sehrál se svým bráchou Romčou úžasnou přestřelku, která skončila bezgólovou remízou. Ze souboje turnajových „těžkých vah“ nakonec vyšel nejhůře Kiki a to nejpravděpodobněji díky své poloviční váze oproti jiným. Se slovy, že „Chlebník stejně neumí vyhrát buly“ skončil tedy nakonec na šestém místě turnaje. Pátý byl Ondra. Nejlépe ze Scio-školáků se umístil Mára a to na čtvrtém místě, nejlepší ze zahraničních účastníků (konkrétně Němců) skončil třetí Romča. Chlebníkovi pomohlo pár vítězství a i přes porážku od svého (až nějak moc dobrého) studenta školního kroužku, Máry, získává druhé místo (se slzou v oku, že to ty děti vůbec učil). Franta opět zúročil své zkušenosti a i nadále tedy platí: hráč s největším počtem startů = vítěz turnaje. Alespoň prozatím.
Druhé kolo odehrajeme v pátek 3. října. Od 16:00 stavění hokejů, od 16:30 samotná hra.
