Po mistrovství světa v Tallinnu, kde jsme měli zástupce z našeho klubu a po domácím mistrovství republiky, které proběhlo letos v září v Pelhřimově, jsme měli skvělou příležitost zúčastnit se v roce 2021 další akce, která se hráčovi našeho klubu naskytne jen párkrát za kariéru, a to mistrovství světa klubů. Je paradox, že se toho tolik stalo v roce 2021. V roce, který se ze začátku zdál být k jakýmkoliv aktivitám, kde se schází více lidí, dosti nepřívětivý.
Letošní mistrovství světa probíhalo ve Slovinském městě Kraň. To je z Pelhřimova autem „jen“ nějakých 600 km. Není to úplně málo, ale rozhodně to není nepřekonatelná vzdálenost. Vzhledem k tomu, že v červnu 2022 je naplánováno ve stejném městě také mistrovství Evropy, řekli jsme si, že spojíme příjemné s užitečným. Příjemné je, že si zahrajeme na mistrovství světa klubů a užitečné je, že si omrkneme terén před červnovým mistrovstvím Evropy, kam má šanci se nominovat hned několik našich hráčů.
Nadšenců, kteří byli ochotni podniknout toto víkendové dobrodružství, se našlo přesně pět. Kapitánem výpravy jsem se jmenoval já, Lukáš Kahoun, a snažil jsem se o veškerý hladký průběh tohoto „zájezdu“. Dalším účastníkem výpravy byl Tomáš Kahoun ml., který se tak v roce 2021 zúčastnil obou mistrovství světa, jak standartního, tak klubového, což je vskutku nevídaná kombinace. Ověnčeni medailemi a tituly v juniorských kategoriích mistrovství republiky se natěšeni do dobrodružství vrhli Adam Kopřiva a Maty Klazar. A posledním, životně nejzkušenějším a s přehledem nejvyšším členem výpravy byl Petr Klazar. Pro Adama, Matyho i Petra to byla (vyjma Slovakia Open) první stigařská zahraniční cesta a také první účast na nějakém mistrovství světa.
Pátek
Hrálo se hned od rána v sobotu a v neděli, takže jsme museli vyrazit už v pátek. Vyráželi jsme kolem dvanácté z Pelhřimova a řidičem první části cesty byl Petr. Za Vídní nastala výměna řidičů a na místo řidiče jsem usedl já. Cesta ubíhala rychle a jeli jsme přesně podle plánu. Ubytování jsem zařídil ve vesnici Preddvor, která se nachází jen pár kilometrů od Kraně. Na místo jsme dorazili až v pozdních večerních hodinách. Ubytovat se, to bylo samo o sobě dost dobrodružné. Když jsme po nějaké chvíli našli paní (nebo spíš ona našla nás), která to tam má na starost, museli jsme řešit drobnou jazykovou bariéru, jelikož paní nemluvila moc česky ani anglicky, ale za to měla zmáknutou slovinštinu a němčinu. Což byl přesný opak mé jazykové vybavenosti. Naštěstí mé díry v němčině a její díry v angličtině skvěle zaplnily slovanské internacionalismy a na všem jsme se domluvili. Akorát některé detaily ohledně check-outu jsme raději probrali telefonicky s jejím synem, který uměl anglicky dobře.
Sobota
Ubytování to bylo krásné. Z okna jsme koukali přímo na Alpy a malebnou podalpskou vesničku. Bohužel jsme neměli moc času se tím kochat, protože v pátek večer byla už tma a v sobotu ráno jsme již chvátali do Kraně na turnaj. Trochu jsme si přispali a měli jsme co dělat (někteří členové výpravy by mohli vyprávět), abychom stihli zahájení. Nicméně jsme to stihli a všechno bylo v pořádku. V sobotu se ještě nehrálo mistrovství světa klubů, ale turnaj World Tour Super Series. Tedy turnaj druhé nejvyšší úrovně (hned po mistrovství světa a Evropy), který se tradičně hraje den před mistrovstvím světa klubů. Pro nás všechny to byla skvělá příležitost nabrat pár bodů do světového žebříčku a rozehřát se na zítřek.
Turnaje se zúčastnilo 36 hráčů ze 7 různých států. Nejvíce hráčů bylo samozřejmě ze Slovinska (17). Hned druhým nejpočetnějším státem bylo Česko (9). Krom nás totiž na turnaj zavítal klub THC Stiga Elites. Dále se turnaje zúčastnily Němci (4), Ukrajinci (3), Lotyš, Rus a Ir. První fází turnaje byly základní skupiny. 36 hráčů se rozdělilo do třech skupin po 12 hráčích. Nejlepších 9 z nich postupovalo do výkonnostní skupiny A a zbytek odpoledne hrál ve výkonnostní skupině B.
V první základní skupině hrál Tom a Petr. Tom měl bohužel tři těsné prohry o gól s poměrně silnými soupeři. Nicméně i tak neměl problém nasbírat dost bodů na to, aby se probojoval do odpoledního áčka. Nasbíral devět bodů a skončil ve skupině na sedmém místě. Petr nehrál vůbec špatně. Z 11 zápasů v pěti bodoval. Tedy skoro v polovině. Bohužel to byly všechny remízy a v těch nejklíčovějších zápasech Petr prohrál, takže mu krásných pět bodů nestačilo na víc než na poslední dvanácté místo v základní skupině a odpoledne šel do skupiny B.
Základní skupina s pořadovým číslem dva pro nás byla o něco úspěšnější. Byl jsem v ní já a Adam a oba jsme dokázali postoupit do odpolední skupiny A. Mně k tomu pomohla úžasná série pěti výher v řadě. Krom ní jsem uhrál ještě jednu výhru a dvě remízy, a to mi stačilo k fantastickému třetímu místu v základní skupině. Adamovi se nedařilo tolik jako mně, ale všechny tři soupeře, které potřeboval porazit pro postup do skupiny A hladce porazil, a dokonce přidal i dvě výhry nad soupeři, kteří postupovali do „áčka“. To bylo důležité, protože zápasy ze základních skupin se přenášely do těch výkonnostních.
V poslední základní skupině hrál Maty. Vedl si velmi dobře. Po šesti kolech, tedy po půlce, měl na kontě již tři výhry a vypadalo to, že Maty směřuje do skupiny A. Ale v druhé polovině základní skupiny už tak úspěšný nebyl. Měl pouze jednu výhru, a nakonec ho čekal rozhodující, úplně poslední zápas skupiny, který sehrál byl s Ukrajincem Verbytskym. Ten měl o dva body méně než Maty a zaujímal poslední nepostupové místo. Maty byl na posledním postupovém. Specifikum takovýchto velkých turnajů je, že obvykle víte, jak si na tom zhruba stojíte, protože výsledky bývají ihned zpracovávány a publikovány na internet, při té příležitosti jsou také promítány přímo v dějišti turnaje. Stejně tomu tak bylo i zde. Oba věděli, že to je extrémně důležitý zápas a přes veškerou snahu bohužel Maty prohrál smolně 0:1. Nakonec jen díky tomu opravdu nepostoupil do skupiny A. Tento vzájemný zápas rozhodl o jeho 10. pozici a odpolední skupině B.
Po obědové pauze se Maty v B divizi nemusel z dopoledního zklamání dlouho oklepávat. Prohrál sice hned druhý zápas, ale to byl jediný zápas v celé skupině, v kterém ztratil bod a zaslouženě výkonnostní skupinu vyhrál a postoupil z prvního místa do play-off skupiny B. Ani Petr se nenechal v „béčku“ zahanbit. Jelikož v něm bylo pouze devět hráčů, hrálo se dvoukolově. Již první kolo měl Petr výborné, když krom zápasu s Matym prohrál pouze dva další zápasy a v jednom remízoval. Z vyrovnaného středu skupiny B vylezl po prvním kole jako třetí nejlepší. Druhé kolo zahrál Petr ještě o jeden bod lépe než to první a třetí místo ve skupině si tak udržel. Do play-off postupovali pouze první dva, takže se tomu pomalu ani nedá říkat play-off, ale spíše zápas o vítězství divize B. Díky tomuto malému formátu Petr již skončil a patřilo mu celkové 3. místo ve skupině B (celkově 30.). Maty bojoval o vítězství v „béčku“ s Jakem Škrlepem, reprezentantem domácího klubu NHK Kranj. Série na tři vítězné byla od začátku do konce vyrovnaná. V prvním zápase vyhrál Maty o jediný gól. V druhém zápase mu to soupeř vrátil v prodloužení. Také třetí zápas dospěl do prodloužení, v kterém byl tentokrát úspěšnější Maty. Vybojoval si tím dvě šance na výhru. Ze zbylých dvou zápasů mu stačilo vyhrát jeden a mohl slavit vítězství. Bohužel Matyho soupeř začal hrát opravdu krásný hokej a dvakrát Matyho porazil o tři góly. Maty tak skončil 2. ve skupině B (celkově 29.). I přes toto finálové zklamání může být Maty spokojen, protože se objevil hned na dvou stupních vítězů. Krom umístění na stupních vítězů ve skupině B byl také vyhlašován jako jeden z nejlepších ještě díky tomu, že byl třetí nejlepší hráč turnaje, který stále ještě navštěvuje základní školu.
Mezitím, co Maty s Petrem bojovali v „béčku“, tak v elitní skupině A jsme se já, Tom a Adam snažili o co nejlepší výsledky. Já s Tomem jsme podali naprosto stejný výkon. Uhráli jsme stejný počet bodů, a dokonce i stejné skóre nepočítáme-li náš vzájemný zápas. Oba jsme se s tímto bodovým ziskem dostali do vyrovnaného středu skupiny. Je až neuvěřitelné, jak vyrovnaný střed skupiny byl. Tom mě porazil o jeden gól a dostal za to pouhé dva body. I tak ho ty dva body donesly na skvělé 15. místo, kdežto já skončil až 19. Skupina byla tak vyrovnaná, že tento, ale nebo kterýkoliv jiný zápas, měl hodnotu desítek bodů ve světovém žebříčku. Pro Toma to znamenalo postup do play-off a pro mě poněkud hořký konec, protože velmi blízko těm dvěma bodům potřebným k postupu do play-off jsem byl v úplně posledním zápase skupiny proti papírově slabšímu soupeři. Adam posbíral také mnoho bodů, ale asi ne tolik, kolik si představoval. S 13 body skončil 25. a do play-off tak také nepostoupil. Jediný zástupce v play-off byl Tom. Jelikož postupoval z 15. místa, dostal velmi těžkého soupeře, byl jím Dmytro Marmaliuk, Ukrajinec, který je mimo jiné například semifinalistou z mistroství světa v roce 2015. Tom si s ním zahrál pořádně, protože ta série byla na čtyři vítězné zápasy. Tomovi se nepodařilo ani jednou vyhrát, ale dvakrát byl blízko, když podlehl svému soupeři o pouhý jeden gól. Tom tak skončil na celkovém 15. místě.
Tom to měl opravdu těžké, protože Dmytro Marmaliuk nakonec celý turnaj vyhrál. Ve finále porazil Lotyšského borce Rolandse Riekstiņše a v semifinále Patrika Petra, Čecha z klubu THC Stiga Elites. Ten nakonec alespoň ukořistil bronz, když v zápase o třetí místo porazil domácího Roka Škrlepa a pomstil tak dalšího Čecha Michala Kobrleho, který s Rokem překvapivě vypadl ve čtvrtfinále. To jsme ale my již neviděli, protože jsme si po skončení turnaje zajeli na pizzu a pak už jsme jeli jen na ubytování a spát, protože v neděli nás čekalo konečně slibované mistrovství světa klubů!
Neděle
V neděli jsme si na rozdíl od soboty trochu přivstali, abychom se porozhlédli trochu po okolí. Od místního hráče Bernarda Rjavce jsme se dozvěděli, že Preddvor je známý svým jezerem, tak jsme se tam zašli podívat a shodli jsme se všichni na tom, že jestli sem do Slovinska v létě pojedeme zase (na to mistrovství Evropy), tak si musíme vyhradit čas na poznávání místních krás, protože Slovinsko krásné vskutku je.
Co se týče turnaje, ten byl samozřejmě také neméně krásný. Předně se sluší říct, že je sice pravda, že to bylo druhé nejmenší mistrovství světa klubů (hned po tom prvním v roce 1996, kde byly pouze čtyři týmy), protože se zúčastnilo pouho pouhých sedm klubů, ale nic to nemění na tom, že jsme BSE United zajistili historický úspěch, který budeme v budoucnosti jen těžko překonávat. Doposud bylo naším nejlepším výsledkem 18. místo z mistrovství světa klubů v Liberci. To jsme samozřejmě letos vylepšili. Kromě nás se turnaje zúčastnily ještě tři domácí týmy, český tým THC Stiga Elites, německý TEHC Black Forest Werewolves a ruský Legion-NiKi, který měl na soupisce úřadujícího mistra světa Yanise Galuza i úřadujícího mistra Evropy a přechozího mistra světa Maxima Borisova. Naším cílem bylo udržet nasazení a umístit se do pátého místa.
Jelikož týmů moc nebylo, ale času byla hromada, mohlo se hrát systémem každý s každým. Čtyři nejlepší týmy poté postupovali do play-off. Je pravda, že právě play-off bylo cílem některých z nás, kteří nám opravdu hodně věřili. Na mezinárodní klubové scéně se hraje systémem 4 na 4. Tedy čtyři hráči hrají ve čtyřech kolech se čtyřmi hráči soupeřova družstva. Za výhru je v zápasu bod, za remízu a prohru není nic. Výsledek tak může skončit v rozmezí od 16:0 (všechny výhry) přes 0:0 (všechny remízy) až po 0:16 (všechny prohry).
V prvním kole jsme nastoupili proti týmu NHK Kranj. Tedy proti nejelitnějšímu domácímu týmu. Tento tým je v podstatě totožný se slovinskou reprezentací (které na mistrovství světa podlehla i naše reprezentace), a tak naše vyhlídky nebyly růžové. Ukázali jsme, že hrát se s nimi dá, ale byli vážně lepší. Nastoupili jsme v elitní sestavě já, Tom, Adam a Maty. První kolo jsme prohráli 1:2, druhé taktéž 1:2, třetí 1:3 a poslední dokonce 0:3. I když jsme se drželi, konečný výsledek zní hodně drtivě – 3:10. Nejlepším naším hráčem byl Tom, který zaznamenal dvě ze tří našich výher. Na druhé straně se blýskli Rok Škrlep a Anže Božič, kteří ze čtyř zápasů zaváhali pouze v jednom, a to v obou případech remízou v zápase se mnou.
Druhé kolo bylo vysloveně za odměnu. Hráli jsme proti týmu Legion-NiKi. Tým, který si sem přijel pro vítězství byl vskutku neporazitelný. Místo mě nastoupil v základní sestavě Petr, abych neztrácel moc sil, které jsem potřeboval na bezpečnou jízdu domů. Navíc Maty, Adam ani Petr nikdy v životě nehráli proti žádnému mistrovi světa a teď se střetli s týmem, kde jsou hned dva! Bohužel Yanis Galuzo zůstal pro zápas s námi na střídačce, ale s Maximem Borisovem si všichni zahráli a naplno si to užili. Nikdo ho sice neporazil, ale Adam s ním prohrál pouze o dva góly a Maty dokonce jenom o jeden. I tak hráli kluci jako neskutečný blázni a dokázali nad tímto dream teamem uhrát dva body a nějaké ty remízky. Třetí kolo skončilo dokonce senzační remízou 1:1. Celkový výsledek byl 2:11. Nejlepším naším hráčem byl Maty, který dokázal sehrát neuvěřitelnou vyrovnanou bilanci. Jen jednou prohrál (o gól s Maximem Borisovem), dvakrát remízoval a jednou dokonce i vyhrál.
Náš třetí zápas byl zápasem rozhodujícím. Nastoupili jsme proti NHK Kranj II. To je „béčkový“ tým NHK Kranj, s kterým jsme hráli v prvním kole. Podle papírových předpokladů jsme byli asi nejvyrovnanějšími týmy turnaje a také se to potvrdilo dle výsledků. Nastoupili jsme ve formaci já, Tom, Maty a Adam. Trochu jsem se snažil zataktizovat tak, abychom vyhráli první kolo a poté jsme se mohli vést na vítězné vlně. Proto jsem sám šel až na nejvzdálenější hokej. Na tom prvním byl Adam, na druhém Tom a na třetím Maty. Soupeři taktéž lehce zataktizovali. Nejzvučnější jméno, Nejce Škrlepa, nasadili na začátek na hokej číslo tři proti Matymu. Proti Adamovi a mně nasadili méně zdatné hráče, nicméně Adamův soupeř skončil včera jedno místo před Adamem, takže ho také nečekal lehký zápas. Zkušeného Jaka Škrlepa, který včera vyhrál nad Matym to „béčko“ pak nasadily proti Tomovi. Hned v prvním kole se nám podařilo to, v co jsem doufal. Tom i Adam zvládli své zápasy proti těžkým soupeřům a na dalších dvou hokejích favorité potvrdily svou roli. Stav po prvním kole byl tedy velmi příznivý: 3:1. V druhém kole jsem proti Nejcovi Škrlepovi nastoupil já a dokázal jsem ho porazit. Bohužel žádnou jinou výhru jsme nepřidali. Tom remízoval se soupeřem, s kterým Adam minulé kolo vyhrál. Adam s Matym prohráli. Maty pouze o gól s Jakem Škrlepem, svým velkým rivalem. Stav po dvou kolech byl tedy 4:3 a blížilo se dramatické finále. Ani ve třetím kole Maty nedokázal zabodovat a podruhé prohrál smolně o jeden gól. I já jsem prohrál o jeden jediný gól, s Jakem Škrlepem. Naštěstí Tom si pohlídal svůj zápas a Adam uhrál skvělou remízu s Nejcem Škrlepem. Díky tomu jsme do posledního kola šli za stavu 5:5. Vyhlídky jsme neměli vůbec špatné. Já jsem nastoupil proti papírově slabšímu Aljaži Božičovi, Adam nastupoval proti Jakovi Škrlepovi, který před tím porazil Matyho i mě. Tady se asi čekalo, že z těchto dvou stolů vyjde stav 1:1, a tak se taky stalo. I když klepal jsem se do posledních sekund, protože já jsem vytěžil nejtěsnější možné vítězství 1:0. Rozhodovalo se na druhé straně řady, takže přesně nevím, jaký průběh ty zápasy měly. Každopádně Tom nastoupil proti Nejcovi Škrlepovi a Maty proti Andreji Oblakovi. Byl to takový souboj kapitánů a souboj týmových čtyřek. Po jistě fantastickém výkonu oba naši borci vyhráli, i když tedy těsně (Tom 3:2, Maty 4:2), a tak jsme to nakonec urvali a vyhráli celkově 8:6. K vítězství nás dovedl Tom, který zaváhal jen jednou, a to ještě remízou. Nicméně každý bod byl veledůležitý a bez Matyho výhry v posledním kole, Adamovi výhry v prvním kole nebo bez mých tří výher bychom toho nikdy nedosáhli. Bojovali jsme jako tým. Na druhé straně se blýsknul Jaka Škrlep, který porazil všechny krom Toma. Nejc Škrlep, nejobávanější jméno soupeřova týmu, si proti nám nedovolil víc než jednu výhru a jednu remízu. Ostatní tři hráči (během zápasu totiž střídali) všichni přidali shodně po jedné výhře, takže taktéž předvedli skvělý týmový výkon. Nicméně vítězně jsme z toho naštěstí vzešli my.
Hned poté jsme šli hrát proti německému Black Forest TEHC. Věděli jsme, že přes tento tým vede cesta do play-off. Nasadil jsem opět tak, abychom na tom byli po dvou kolech, co nejlépe. Opět jsem zvolil taktiku Adam, Tom, Maty a já. Tentokrát byla velmi účinná. Jak jsem doufal, já i Maty jsme svoje úvodní duely zvládli. Tom s Adamem stáli proti opravdu kvalitním soupeřům a podlehli. Nicméně i tak bylo první kolo vyrovnané 2:2. V druhém kole přišlo to, v co jsem doufal. Tom s Matym, kteří byli proti papírově nejslabším hráčům našeho soupeře, neprohráli. Tom vyhrál a Maty remízoval. Já jsem dokázal uhrát cenou výhru s Mykhaylem Shalomayevem, velezkušeným ukrajinským legionářem v německých barvách. Adam sice prohrál, ale i tak jsme po dvou kolech vedli senzačně 4:3. Poté ale přišlo osudné třetí kolo. Prohráli jsme úplně všechno. Trochu jsme se na sebe zlobili, protože každý z těch zápasů se dal vyhrát, posuďte sami. Prohry 0:1, 2:4, 2:4 a 0:3, to je přesně to, co naši soupeři potřebovali. Najednou tu byl stav 4:7 a postup do play-off byl vzdálený. I tak tu ale byla slušná šance. Protože nejtěžšího soupeře Valentina Dietzeho, mistra Německa, měl proti sobě Maty, ale po celý zápas s ním sváděl vyrovnanou hru. Adam suverénně vyhrál. Ovšem my bratři Kahounovi dostali hrozný klepce, takže vůbec nevadilo, že Maty nakonec těsně o gól prohrál. Stejně jsme prohráli poslední kolo celkem jednoznačně 1:3 a celkový stav byl 5:10. Nejlepším hráčem našeho klubu jsem byl já, dvakrát jsem vyhrál. Nejlepším soupeřem byl, čímž potvrdil papírové předpoklady, Valentin Dietze, mistr Německa. Ovšem sahali jsme po té výhře. Mohlo se to povést. Tak třeba příště.
Pak už to šlo rychle. Předposlední kolo jsme sehráli s českým týmem THC Stiga Elites. Místo mě nastoupil opět Petr. Nebyl to moc vyrovnaný zápas. Prohráli jsme 2:12. Nejlepší z našeho družstva byl Adam, který zvítězil nad Vencou Piklem a remízoval s Milošem Ševrem. Naprosto suverénně nás vydrtily Patrik Petr a Michal Kobrle, nad kterými jsme neuhráli nic.
Poslední kolo byla třešnička na dortu. Hráli jsme proti týmu NHK Mengeš. Přestože jsme byli velkými favority, nechtěli jsme nic riskovat a nastoupili jsme v plné sestavě. Tentokrát jsem nastoupil na hokeji číslo jedna já, protože jsem plánoval v průběhu zápasu střídat, tak jsem chtěl odehrát zápasy s nejtěžšími soupeři a taky proto, protože jsme byli na tzv. „televizním“ stole a chtěl jsem ukázat světu, jak nám to jde :). Po prvních dvou kolech jsme vedli suverénně 7:0, a tak mě mohl v klidu vystřídat Petr. Následné třetí kolo jsme jenom remízovali 2:2, ale i to stačilo k tomu, aby byl stav 9:2 a my měli jistou výhru. Poslední kolo jsme poté vyhráli 3:0 a konečný stav zápasu byl 12:2. Nejlepší hráč zápasu byl Tom, který vyhrál úplně všechno. Nejlepším soupeřem se stal Bernard Škrlep, který s naším týmem sehrál vyrovnanou bilanci jedné výhry, jedné porážky a dvou remíz.
Dvě výhry a čtyři prohry – to je bilance, která nám vynesla celkové 5. místo na mistrovství světa klubů. První účast na mistrovství světa pro Adama, Matyho a Petra a hned krásné páté místo. My všichni jenom doufáme, že podobně úspěšný bude i návrat do Slovinska na červnové mistrovství Evropy. Jestli vás zajímá, kdo to nakonec vyhrál, tak vězte, že v play-off se žádné překvapení nestalo a mistry světa se stali hráči klubu Legion-NiKi, kteří ve finále porazili srdnatě bojující český tým THC Stiga Elites. Třetí místo obsadili po vyrovnané bitvě o třetí místo domácí NHK Kranj. Brambory si odvezli borci z klubu TEHC Black Forest Werewolves.
Tyto bitvy jsme my již neviděli, protože hned poté, co jsme po základních skupinách byli slavnostně vyhlášeni jako nejlepší nepostupující, jsme nasedli do auta a vyjeli směr Česko. Opět první část cesty řídil Petr a v Rakousku mi předal řízení. Já jsem poté úspěšně přes noc všechny bezpečně odvezl domů (což považuji asi za mou největší výhru víkendu). A dokonce včas. Úkol zněl totiž jasně. Dojet do Česka před půlnocí, aby neočkovaný Adam mohl příští víkend pryč z karantény a hurá na Český pohár. I to se nám bez sebemenších problémů povedlo a byla to taková parádní tečka za tím naším mistrovstvím.
Lukáš Kahoun
Tabulková část
| Umístění našeho klubu (a předchůdců klubu) na mistrovství světa klubů: | ||||
| Turnaj | Klub | Složení | ||
| 5. | Mistrovství světa klubů Kraň 2021 | BSE United | Tomáš Kahoun ml. Lukáš Kahoun Adam Kopřiva Matyáš Klazar Petr Klazar |
|
| 18. | Mistrovství světa klubů Liberec 2010 | BSE České Budějovice | Marie Zajícová Lukáš Paclík Aneta Pohořalá Anežka Hessová Martin Kouba František Marek, |
|
| 22. | Mistrovství světa klubů Letovice 2014 | BSE České Budějovice | Tibor Varga Marie Zajícová Aneta Pohořalá Anežka Hessová Martin Kouba František Marek Marek Matějka Jiří Přibil, |
|
| 27. | Mistrovství světa klubů Letovice 2014 | SC Nový Rychnov | Tomáš Kahoun st. Tomáš Kahoun ml.Lukáš Kahoun Libor Florian |
|
| Nejlepší umístění hráčů našeho klubu (a předchůdců klubu) na turnaji Super Series (a předchůdci Big six a EuroLeague): | ||||||
| Turnaj | Klub | Hráč | Body do světového žebříčku | |||
| 14. | Czech Open 2008 | BSE České Budějovice | Tibor Varga | 644 | ||
| 15. | Slovenia Open 2021 | BSE United | Tomáš Kahoun ml. | 461 | ||
| 19. | Slovenia Open 2021 | BSE United | Lukáš Kahoun | 396 | ||
| 23. | Czech Open 2018 | BSE United | Samuel Hána | 564 | ||
| 25. | Slovenia Open 2021 | BSE United | Adam Kopřiva | 288 | ||
| 27. | Czech Open 2015 | BSE United | Tibor Varga | 575 | ||
| 29. | Slovenia Open 2021 | BSE United | Matyáš Klazar | 166 | ||
| 30. | Czech Open 2009 | BSE České Budějovice | Tibor Varga | 571 | ||
| 30. | Slovenia Open 2021 | BSE United | Petr Klazar | 141 | ||
| 32. | Czech Open 2005 | BSE České Budějovice | Tibor Varga | 493 | ||
| Bilance hráčů našeho klubu na mistrovství světa klubů 2021: | ||||
| Hráč | Bilance | Počet bodů | Úspěšnost | Nejužitečnější hráč zápasu |
| Tomáš Kahoun ml. | 24 zápasů (11V–2R–11P) |
24 | 50 % | 3x (proti NHK Kranj, NHK Kranj II a NHK Mengeš) |
| Matyáš Klazar | 24 zápasů (8V–4R–12P) |
20 | 42 % | 1x (proti Legion-NiKi) |
| Lukáš Kahoun | 14 zápasů (6V–4R–4P) |
16 | 73 % | 1x (proti TEHC Black Forest Werewolves) |
| Adam Kopřiva | 24 zápasů (6V–3R–15P) |
15 | 31 % | 1x (proti THC Stiga Elites) |
| Petr Klazar | 10 zápasů (1V–0R–9P) |
2 | 10 % | 0x |