Rubrika: Mistrovství republiky

Letošní mistrovství republiky bylo speciální hned ze dvou důvodů. Zaprvé jsme se zhostili pořádání a konalo se v Pelhřimově. Zadruhé se medaile jen sypaly. Proto jsme já s Tiborem vymysleli něco extra, a to nový formát reportáže: videoreportáž/podcast. Můžete si to vychutnat na této adrese:
Odkaz na videoreportáž z MR

Všechny výsledky můžete poté najít na oficiálních stránkách mistrovství v sekci výsledky:
Odkaz na oficiální stránky MR

Medailové pořadí klubů na MR v Pelhřimově:

Seznam medailí BSE United na MR v Pelhřimově:

Letošní mistrovství republiky se konalo v Plzni v centru Totem. A jako každý rok se jednalo o dvou denní akci naší rekordní 17 člennou výpravu tak čekal sobotní turnaj družstev a ne      dělní turnaje juniorů, žen, veteránů a jednotlivců a nově také super juniorů (do 13 let) a super veteránů (nad 50 let). Vzhledem k velké vzdálenosti jsme museli shánět ubytování. Nebylo to úplně snadné, protože ve stejném termínu se v Plzni konal Metalový festival. Ale hlavní organizátor turnaje Martin Ženíšek nám dokázal zajistit chatky v nedalekém Starém Plzenci a mi mu tímto ještě jednou děkujeme.

Turnaj družstev – den první

Na letošním MR družstev se stejně jako loni sjelo 17 týmů z celého Česka a poprvé v historii jsme sestavili tři týmy. Po několika změnách v sestavách bylo složení našich týmů následující:
BSE United Junioři: Matyáš Klazar (c), Benjamín Hána, Adam Kopřiva, Luboš Kopřiva, Štěpán Krejzlík a Vojtěch Vacke;
BSE United Staré Páky: Tomáš Kahoun st. (c), Petr Klazar, František Marek, Miroslav Mareš st. a Hana Marešová;
BSE United A: Samuel Hána (c), Michal Blažek, Lukáš Kahoun, Tomáš Kahoun ml., Lukáš Paclík a Tibor Varga.

BSE United Junioři

Náš juniorský tým měl věkový průměr 16,3 let (a to tento průměr podstatně zvýšil jediný ne-junior v týmu Luboš Kopřiva) a to byl druhý nejnižší věkový průměr ze všech týmů (po týmu THC Stiga-Game Příbram U17). Náš tým byl z většiny tvořen nováčky. Jediným hráčem, který nehrál své první MR byl kapitán týmu Maty Klazar a tak bylo hlavním cílem především sbírat zkušenosti. Nejtěsnější zápas v základní skupině naši junioři sehráli v derby s áčkem, kterému nakonec podlehli 4:15. Dobrý výkon podal především kapitán Maty. Poslední místo v základní skupině znamenalo skupinu o 15. – 17. místo. První zápas této skupinu sehráli s Big Bandem B a podlehly mu 11:14. V posledním zápase proti týmu SHC Cheb – Black Orange se ještě junioři zkusili porvat o předposlední místo, ale po bojovném výkonu nakonec prohráli 10:14 a v turnaji skončili na posledním místě. I přesto byla pro celý tým účast na turnaji velkým přínosem pro jejich stiga hokejovou budoucnost a věřím, že v dalších letech to bude čím dál tím lepší.

Pohledem kapitána (Matyáše Klazara): Byl jsem kapitánem BSE junioři a nevadilo mi, že jsme skončili poslední. Bojovali jsme ze všech sil. Myslím si, že všichni odvedli dobrou práci. Někteří z našeho týmu byli zklamáni, ale já ne.

BSE United Staré Páky

Tým, složený z našich veteránů a Haničky, vstupoval do turnaje především s cílem pořádně si zahrát. Porce zápasů na jeho hráče čekala opravdu pořádná, protože do turnaje jako náš jediný tým nastoupili bez náhradníka. Los ke Starým Pákám příliš příznivý nebyl a čekala je poměrně složitá skupina bez vyrovnaných zápasů. Tým jasně prohrál s týmy Žabky, Gladiátorů, Třince, Benátek, Chebu ale i s Příbramí U17. První výhra přišla nad týmem SHC Cheb – Black Orange a to pouze 12:8, a tak se staré páky nakonec proti týmu Big Band B strachovali, aby postoupili do boje o konečné 13. místo. Kolo před koncem ještě prohrávali 6:9, ale tento stav dokázali srovnat. Po vítězství 4:1 srovnali na potřebnou remízu 10:10. V zápase o 13. místo proti B týmu domácích Gladiátorů si však od počátku vedli suverénně. Už od prvního kola vedli 5:0 a nakonec zvítězily 14:5 po čtyřech kolech. Jak již bylo zmíněno, los pro slabší týmy nebyl úplně nejspravedlivější a skupina Starých Pák byla pro týmy druhé poloviny opravdu kvalitnější, protože všechny týmy z této skupiny v zápasech o konečné umístění porazili stejně postavený tým v druhé skupině.

Pohledem kapitána (Tomáše Kahouna st.): Bylo to špatné. Já s Frantou jsme něco uhráli, ale tým tvoří 5 lidí, takže jsme hráli hůř než jsme byli původně nasazení.

BSE United A

Naopak los byl příznivý pro áčko, kterému stačilo na postup do čtvrtfinále porazit tým SHC Cheb – Black Horses a to zvládli bez větších problémů 14:6. Podobně jednoznačné výsledky zvládlo áčko i proti dalším méně nasazeným týmům. Nejzajímavějším střetnutím čekalo áčko s týmem Absolut Desparation. V přímém zápase o třetí místo ve skupině, ale od první série na favorita nestačilo a vysoce prohrálo 6:17. Čtvrtfinálovým soupeřem pro nás byl tým pražské Žabky a i tady byl výsledek jednoznačný a to prohra 1:12 po třech kolech. Soupeřem v semifinále B byl tým THC Třinec. Favorizovaný tým Třince se od začátku ujal vedení a pomalu ho navyšoval. Po čtyřech kolech byl stav 7:10 a náš tým tak musel v poslední sérii zvítězit o tři body a to se k velké radosti celého týmu povedlo 4:1! To nejtěžší však ještě čekalo našeho kapitána Sama Hánu, který musel porazit Lukáše Turoně nejlepšího hráče historie Českého Poháru. Sam v zápase několikrát prohrával. Po pěti minutách byl i přesto stav vyrovnaný 3:3. O osudu celého zápasu tedy rozhodlo prodloužení na zlatý gól a to nakonec lépe zvládnul Sam a nejlepší výsledek v historii BSE United byl na světě. O skvělý výkon se samozřejmě zasloužil celý tým, ale nejvíce si zaslouží vyzdvihnout Michal, který uhrál čtyři body, a Sam Hána, který perfektně zvládl zápas kapitánů. Tým BSE United tak poprvé v historii nastoupil k zápasu o páté místo. Jeho soupeřem byl na tomto turnaji již podruhé tým Absolut Desparation. Povzbuzeni předešlým výkonem jsme tentokrát zápas začali o dost lépe než v základní skupině. Po prvním kole jsme vedli, ale Absolut tento vyrovnaný zápas otočil na konečných 9:12. Ale jak už bylo zmíněno 6. místo je nejlepší výsledek v klubové historii a ukazuje na zlepšující se výsledky našeho týmu. Za zmínku také stojí to, že průměrný věk našeho a týmu byl pouze 23,5 let a to je třetí nejnižší věkový průměr po našem a příbramském juniorském týmu. Jen pro zajímavost uvedu výsledky áčka na klubovém MR v posledních letech: 2016 9. místo, 2017 8. místo, 2018 7. místo, 2019 6. místo. Za rok uvidíme, zda dokážeme pokračovat v této zlepšující se bilanci.

Pohledem kapitána (Samuela Hány): Letos jsme měli opravdu silný tým. I když post kapitána mohl zastat kdokoliv, důvěra byla svěřena mně a nechtěl jsem zklamat… Jak jsem říkal minulý rok na konci sezóny:“Jako kapitán „A“ týmu jsem s družstvem vyrovnal naše maximum (7. místo). I tak do budoucna toužím po ještě lepším umístění.“ A ono to letos opravdu klaplo. Za 6. místo jsem opravdu šťastný, o to víc, že i přes nezdar mne tým podržel a já jsem následně mohl přispět výhrou v ten nejdůležitější okamžik. Děkuji všem, co bojovali za BSE a zapsali tak rok 2019 do naší klubové historie!

Individuální kategorie – den druhý

Kategorie Žen

V kategorii žen, v které se utkalo pouze 5 hráček, nás reprezentovala Hanička Marešová. V základní skupině vyhrála hned první zápas proti velké favoritce Ivě Fochlerové, která jako jediná z letošních účastnic získala loni na mistrovství republiky medaili. Poté ale Hanička dvakrát ztratila s papírově slabšími soupeřkami. Kvůli tomu na konci prvního kola základních skupin ztrácela na první místo v tabulce jeden bod. V druhém kole základní skupiny dokázala s Ivou remizovat a do posledního sekundy posledního kola nebylo jasné, která žena půjde do play-off z prvního místa. Nakonec však skončila Hanička bohužel druhá.

Smůla byla, že v play-off narazila na Anitu Grimovou. Hanička, která si zakládá především na skvělé obraně v základní skupině dostala jen 12 gólů. Průměr obdržených gólů na zápas s Anitou byl 2,5. U ostatních soupeřek to bylo dvakrát méně: 1,2. Souboj začal velmi napínavým duelem, v kterém vyhrála Hanička 2:1 po prodloužení. Druhý zápas Hanička prohrála velkým rozdílem 1:4. Hanička to ale trumfla třetím zápasem série, v kterém zvítězila 6:1. V sérii na tři vítězné zápasy vedla 2:1. Bohužel Hanička prohrála čtvrtý zápas 1:2. Poslední rozhodující zápas celé série dospěl až do prodloužení. V tom dokázala Anita vstřelit vítězný gól na 2:1 a zvítězila tak v celé sérii 3:2. Hanička se tak musela smířit s bojem o třetí místo. Co čert nechtěl, Hanička v boji o třetí místo narazila na Kateřinu Šurýnovou, která byla pro Haničku v základní skupině naopak útočnický oříšek. Průměrně jí dala jen 0,5 gólu na zápas, kdežto ostatním soupeřkám dokázala vsítit 2,7 gólu na zápas. Haniččina soupeřka na tom byla naštěstí podobně, a tak to byla série, kde gól byl vidět opravdu zřídka. První zápas vyhrála Hanička 1:0. Druhý zápas sice prohrála 0:2, ale to byli jediné góly, které v sérii dostala. Další zápasy vyhrála 2:0 a 1:0. Vítězný gól střelila v prodloužení. Po vstřelení gólu nastala medailová radost. Ve finále neměla Iva Fochlerová z Chebu nejmenší problémy s Anitou Grimovou z THC Stiga-Game Příbram, a tak brala Iva zlato a Anita stříbro. Sice byla Hanička velká favoritka i na zlatou medaili, ale i bronz je cenná posila do Haniččiny sbírky.

Kategorie Juniorů

Nejpočetnější zastoupení v dopoledních kategorií jsme měli v kategorii juniorů. Z 15 účastníků kategorie do 18 let jsme jich my měli 6. Nejméně zkušenější Vojta Vacke především sbíral zkušenosti. Dokázal vstřelit čtyři góly a dva zápasy prohrál jen o jeden gól. To ovšem nestačilo na nic víc než poslední 15. místo. Na hranici play-off bojovali hned 3 naši hráči. V boji o poslední postupové 8. místo se nejméně dařilo Adamovi Kopřivovi. Ten sice klidně mohl bojovat o postup, ale prohrál tři zápasy se soupeři ze spodku skupiny, a tak byl ještě rád za celkové 10. místo. O něco lépe si vedl Štěpán Krejzlík, sice neporazil Adama, ale s nikým neztratil a dokonce ještě porazil dalšího našeho juniora Matyho Klazara, a tak o účasti v play-off hrál přímý zápas s Benem Hánou, který na tom byl velmi podobně. Zápas se odehrál hned v třetím kole a Ben suverénně vyhrál, a proto postoupil z osmého místa do play-off. Štěpán skončil celkově na 9. místě. Maty Klazar se stal katem Příbramských juniorů. Těch bylo celkově šest (stejně jako těch našich) a Maty vyhrál nad pěti z nich. I díky tomu obsadil 7. místo. Posledním juniorem byl horký favorit na boj o medaili Michal Blažek. Do posledního kola základní skupiny hrál tak skvěle, že měl před posledním kolem ve svých rukou vítězství ve skupině. Bohužel však těsně před koncem Michal dostal gól, který ho odsoudil „až“ k třetímu místo ve skupině.

V play-off jsme měli tři zástupce. Ben Hána měl největšího favorita celého turnaje Jakuba Matýska a žádné překvapení se nekonalo. Ben prohrál 0:3 na zápasy a celkově v turnaji juniorů skončil tedy na 8. místě. Maty Klazar do play-off ani nenastoupil kvůli kategorii superjuniorů, která se hrála paralelně s play-off, a tak místo tří zápasů s Alexandrem Mačynským, proti kterému byl outsider, raději hrál v jiné kategorii o medaile. Maty tedy skončil celkově 7. Posledním přeživším a naším největším želízkem v ohni byl Michal Blažek, nováček sezóny. Ten stál proti Vojtovi Bernátovi, s kterým prohrál právě ten poslední zápas základní skupiny. Michal se tím nenechal zlomit a první zápas vyhrál 3:1. V dalších dvou zápasech svedl vyrovnané partie plné krásných gólů, bohužel ale obě prohrál. Čtvrtý zápas turnaje byl bohužel i posledním. Michal prohrál 1:3 na zápasy a skončil celkově na 5. místě. Vojta Bernát z THC Stiga-Game Příbram nakonec dokonce vybojoval bronz. Ve finále proběhlo derby pražských „M“, v kterém Jakub Matýsek z HCS Žabka Praha porazil Alexandra Mačynského z klubu Big Band a oba se tak vylepšili právě o jedno umístění oproti minulému mistrovství. Michal bude o juniorský titul bojovat ještě příští rok a to bude pravděpodobně ještě větší favorit než letos.

Kategorie Veteránů

V turnaji zkušeností jsme měli 4 zástupce z celkových 25. Hráči se rozdělili do dvou základních skupin. V té první z nich jsme měli 2 hráče. Petr Klazar se snažil, ale nedosáhl na víc než tři velmi těsné prohry, což vyústilo v 13. místo (celkově 25.). O něco lépe se dařilo Tomášovi Kahounovi st. Měl sice 4 výhry, jelikož se mu dařilo především proti veteránům z Chebu, ale, kvůli zamotání celé skupiny, to nestačilo na víc než na 11. místo ve skupině (celkově 21.).

V druhé skupině se o úspěch snažil Miroslav Mareš st. a Franta Marek. Míra hned v prvních čtyřech kolech uhrál 3 body. Bohužel už jich více neuhrál, předběhli ho všichni ostatní soutěžící a skončil 12. (celkově 24.). Naopak Franta Marek v prvních čtyřech kolech utrpěl dvě těžké porážky o 5 gólů. To však zkušeného veteránu a naší stálici nezlomilo. Ze zbylých devíti zápasů už prohrál jen jednou a jednou remizoval. V těsném boji o play-off měl Franta štěstí a 15 bodů mu zaručilo skvělé 3. místo a postup do play-off.

Ve čtvrtfinále vyzval Daniela Matýska z klubu HCS Žabka Praha. Už jen díky postupu do vyřazovacích bojů se tento turnaj stal jedním z nejúspěšnějších Frantových turnajů, není tedy divu, že obětoval účast v kategorii superveteránů a šel na plno do play-off. První zápas se Frantovi nedařilo a drtivě prohrál. Druhý zápas byl už mnohem vyrovnanější, i tak bohužel Franta rozdílem jediného gólu prohrál. Třetí zápas se Frantovi opět nepodařil a to znamenalo prohru v celé sérii 0:3. Franta byl celkově 6., což byl skvělý úspěch. Celkově zvítězil Jan Dryák z klubu Big Band, druhý byl David Šmíd, který je na hostování v klubu Absolut Desperation a stupně vítězů doplnila legenda českého stiga hokeje Pavel Plešák z místního klubu Gladiators Plzeň.

Kategorie Superjuniorů

V kategorii hráčů do 13 let jsme měli hned trojí zastoupení a všichni patřili mezi největší favority na postup do play-off. Do toho postupovali čtyři nejlepší z 11 účastníků. Hned po prvních kolech základní skupiny se ukázalo, že nejlepší pětka hráčů je herně jinde než zbytek superjuniorů. Mezi nejlepší pětkou byl i Maty Klazar, který byl v základní skupině naprosto suverénní. Nejen, že všechny zápasy vyhrál, ale on je vyhrál vždy nejméně o dva góly. Dalším členem „velké pětky“ byl Štěpán Krejzlík, který svedl napínavý souboj s Janem Krojem. Ve vzájemném zápase Štěpán dominoval, ale i tak musel v posledním kole ještě bojovat o postup do play-off. Štěpán prohrával s papírovým outsiderem a Jan Kroj vedl nad největším favoritem celého turnaje. Oba zápasy se ale obrátili ve prospěch Štěpána, a tak zaslouženě postoupil do play-off. Třetím naším zástupcem byl Vojta Vacke. Ten měl sice problémy s útokem, nestřílel ani jeden gól na zápas, ale naopak obranu měl šestou nejlepší ze všech. Dostal se tedy do vyrovnaného středu skupiny a nakonec se umístil na 8. místě, tedy před třemi soupeři. Byl to jeho nejlepší turnaj dosavadní pětiměsíční kariéry a my všichni doufáme, že se bude zlepšovat i nadále.

V semifinále se naši hráči utkali spolu. Favorizovaný Maty Klazar se porovnal se Štěpánem Krejzlíkem. Jasným favoritem byl Maty, i tak Štěpán vyhrál první zápas 4:1. Maty si s ním opravdu nevěděl rady. V druhém zápase se situace naprosto otočila a Maty vyhrál 3:1. Stav série byl 1:1 a jelikož se hrálo pouze na dva vítězné zápasy, tak se schylovalo k rozhodujícímu duelu. Byla to velice vyrovnaná bitva, kterou vyhrál nakonec překvapivě Štěpán Krejzlík a postoupil do finále. Maty se chtě nechtě musel spokojit s bojem o třetí místo. V druhém semifinále hráli bratři Perknerovi z klubu Big Band. V boji o třetí místo byl Maty s mladším Jonášem. Maty špatně nesl prohru v semifinále a bylo to znát na jeho hře. Sice ukázal bojovný výkon, ale na Jonáše to nestačilo. Maty prohrál 0:2 na zápasy a bral bramborovou medaili. Příští mistrovství by tohle mohlo být finále, jelikož oba finalisté jsou v této kategorii naposledy. Finalisté byli Štěpán Krejzlík a Vít Perkner. Vítek v prvním zápase ukázal, že jako favorit si tuto příležitost nechce nechat ujít a vyhrál. Ale pouze o jeden gól. Štěpán příští zápas navíc senzačně vyhrál 6:2 a opět tu byla série, kterou rozhodoval poslední zápas. Vítek bohužel nedal Štěpánovi šanci a vyhrál 5:1. Štěpán tak bral stříbrnou medaili! I pro něj to byl nejlepší turnaj v kariéře a nejcennější kov, který jsme si odvezli z mistrovství republiky. Výcvik juniorů v podání Lukáše Kahoun, trenéra nováčků a juniorů, přináší své ovoce.

Kategorie Superveteránů

V nové kategorii hráčů nad 50 let jsme měli 2 borce. V této kategorii bylo pouze 9 hráčů a 4 šli do play-off. Míra Mareš v prvních dvou zápasech uhrál tři body. Zbylé zápasy se mu už tak nedařilo a uhrál jen jeden bod. Celkově skončil na sedmém místě. Tomáš Kahoun st. byl nejmladším účastníkem této nejstarší kategorie. Bojoval o play-off, ale bohužel neuhrál bod s žádným z favoritů a jednou dokonce ztratil, proto skončil nakonec na 5. místě těsně před branami play-off. Celkově vyhrál Václav Pikl v barvách místních Gladiators Plzeň. Ve finále porazil Petra Turoně z THC Třinec. Na stupních vítězů je doplnil Josef Kůrka z klubu THC Stiga-Game Příbram.

Kategorie Jednotlivců

Do kategorie jednotlivců se sice obvykle musí člověk nominovat, ale tentokrát se našlo přesně 48 lidí, kteří se chtěli zúčastnit, a tak žádná nominace nemusela být brána v potaz. Někteří naši hráči, kteří se poctivě nominovali přes Český pohár se vzdali svých míst, ale na jejich místa nastoupili jiní naši hráči. Celkově nás bylo 10. Hráči se rozdělili do dvou základních skupin. Každá obsahovala přesně pět našich hráčů.

V první základní skupině hrál výborně Luboš Kopřiva, který byl 22. (celkově 43.). Naopak na své poměry neúspěšný turnaj zahrál Tomáš Kahoun st., který skončil místo před ním 21. (celkově 41.). Tento turnaj byl pro Bena Hánu první zkouškou mezi českou elitou v individuální kategorii. Tuto zkoušku zvládl dokonale. Skončil 16. ve skupině a postoupil do boje o 31. místo. Jen o místo lépe skončil Tomáš Kahoun ml., což nebyl jeho nejlepší turnaj, ale ani to nebyl žádný neúspěch a postoupil do boje o 29. místo. Nejlépe skončil Franta Marek. Byl ve skupině na 12. místě a postoupil do boje o 23. místo, čímž jenom potvrdil, že na mistrovství se mu letos opravdu dařilo.

Ve druhé skupině bojoval jako lev Vojta Vacke, ale na body to nestačilo a skončil 24. (celkově 48. místo). O něco lépe se dařilo Adamovi Kopřivovi, ale nestačilo to navíc než 23. místo (celkově 46. místo). Dalším účastníkem byl Štěpán Krejzlík, který skončil 21. (celkově 42.) a i on tak dovršil velice úspěšné mistrovství. Michal Blažek sbíral body i se silnými soupeři, ale nestačilo mu to na víc než na 16. místo ve skupině a postup do boje o 31. místo. Největším naším želízkem v ohni byl Sam Hána. Bojoval o postup do finálové skupiny, ale několik těsných proher ho o to bohužel připravilo. Skončil ve skupině na 9. místě, prvním nepostupovém, a to znamenalo boj o konečné 17. místo.

Do bojů o umístění postoupilo celkem 5 našich hráčů. O 31. místo hráli dokonce dva naši hráči spolu – Michal Blažek a Ben Hána. Lepší z nich byl Michal a skončili na celkovém 31. a 32. místě. O 29. místo bojoval Tom Kahoun ml., ale po třech vyrovnaných zápasech se musel spokojit s celkovým 30. místem. Nejvíce „suverénní“ byl Franta Marek, který v boji o 23. místo vyhrál dvakrát kontumačně, a tak se z tohoto místa mohl i radovat. V boji o 17. místo hrál Sam Hána vyrovnanou sérii, v které ale bohužel prohrál s Miloslavem Kubicou z SHC Cheb, a tak skončil celkově na 18. místě jako nejlepší z hráčů BSE United. Mistrem republiky se stal Jiří Chylík, který ve finále porazil svého týmového kolegu Zdeňka Matouška ml. Třetí byl Leoš Hvižď z klubu THC Stiga-Game Příbram, pro něhož to byl čtvrtý bronz v kariéře na tomto turnaji, čímž se zapsal do historie.

Závěr

Tak skončilo mistrovství republiky v Plzni v roce 2019. Získali jsme dvě medaile a to se dá považovat za úspěch. Loni jsme získali jen jednu, takže je to progres. Byl to poslední turnaj sezony na národní úrovni a všichni už se těšíme na další turnaj českého poháru, který přijde v září.

Tomáš (první den) a Lukáš (druhý den) Kahounovi

Letošní rok se ujal pořadatelství Mistrovství republiky ve stolním hokeji klub z Chebu. Do turnaje, který se pořádal 2. června, se přihlásilo celkem 17. družstev. Mezi nimi nechyběly ani dvě naše družstva BSE United. Naše Áčko bylo rozlosované do základní skupiny A, kde se mělo utkat s Žabkou Praha, APP Gladiators Plzeň „B“, Big Band Junior a SHC Cheb – White Jets. „B“. Naše barvy v áčku reprezentovali: Samuel Hána, Lukáš Paclík, František Marek, Tomáš Kahoun st. a Tomáš Kahoun ml. Skupinu zvládli podle předpokladů, kde nestačili pouze na Žabku Praha, kterou s jejich „slabším“ výběrem dokázali potrápit třetího kola.

Skupina A

Béčko bylo nalosované do skupiny s Big Band Senior, Stiga HC Benátky, SHC Cheb -Black Horses. Béčko reprezentovali Lukáš Kahoun, Hana Marešová, Matyáš Klazar, Petr Klazar a Jana Kahounová. Škoda nadějného zápasu s Chebem, Béčko skončilo na 4. místě.

Skupina B

Béčko mezitím rozehrálo skupinu G. Skvělý výkon našich hráčů zamrzel v soubojích s SHC Cheb – Oranžová torpéda a s Big Band Junior, kde jsme smolně prohráli o jeden a dva body. Výhrou s SHC Cheb – White Jets se umístil B tým na konečném 16. místě.

Skupina G

Áčko v play off na úvod prohrálo s Absolut Desperation 4:15, v opravném pavouku (5.-8.místo) prohrálo s APP Gladiators Plzeň „A“ 6:14 a opět se dostali do hry o 7. místo na republice. Po vítěství s domácím celkem SHC Cheb 14:8, vybojovali opět historicky nejlepší 7. místo jako v letech 2014 a 2008.

Béčko z pohledu jeho kapitána
BSE United B vkročilo do turnaje se skromným cílem neskončit poslední. K tomuto cíli měl dospět tým v čele se zkušeným kapitánem a mentorem Lukášem Kahounem, dvojnásobným vítězem Novorychnovské stigaligy, který chtěl být po volnější sezoně členem B týmu. Další dva tahouni byli Hanička Marešová a Maty Klazar, 2. nejlepší žena a nejlepší nováček českého poháru. Nemalý vliv na úspěchu či neúspěchu měli i Petr Klazar, 4. nejlepší nováček českého poháru a Jana Kahounová, 2. nejlepší žena Novorychnovské stigaligy. I přes honosné tituly jednotlivých hráčů byl náš tým v konkurenci 17 týmů z celé České republiky nasazen až na 15. místo.
V dopolední fázi základních skupin neměl tým ambice na postup do boje o play-off, proto můžeme považovat jeho počínání za výtečné, aniž by dokázal nějaký zápas vyhrát. Hned v prvním zápase proti SHC Benátky se podařilo kapitánovi Lukášovi Kahounovi uhrát rovnou čtyři výhry z pěti zápasů. Ani ostatní v týmu nezaváhali a podařilo se jim uhrát dost bodů. Celkový stav zápasu byl 9:16. Ostudu tým neudělal ani proti Big Band Senior, kde si neměli naši hráči ani škrtnout. Konečný stav však byl 2:19. „Do kabin“ před polední pauzou šel však tým s drtivou porážkou od SHC Cheb Black Horses, papírově nejvyrovnanější zápas skupiny se zvrtl hned v prvním kole, které náš tým prohrál 0:4. Lukáš Kahoun dokázal uhrát pouze 3 body, Hanička k plichtě v prvním kole přidala už jenom jednu výhru a zbytek týmu uhrál zásluhou Jany Kahounové dohromady pouze jednu remízu. Celkový výsledek: 4:19.
Přes oběd dokázala parta hodit tento zápas za hlavu a těšila se na vyrovnané soupeře ve skupině o 13. místo. Na rozehřátí se utkal náš tým s horkým favoritem skupiny – s THC Stiga-Game Příbram B. První kolo začalo díky Lukášovi a Haničce vyrovnaně 2:3. Další dvě kola se ale vůbec nevydařili a náš tým po nich prohrával 2:12. Zápas se sice už jen dohrával, ale i tak se dokázalo béčko trochu vzchopit a dokopalo se alespoň k výsledku 5:18. V dalším kole nastal zápas o vše. Po největším favoritovi skupiny hned tým z Nového Rychnova vyzval dle nasazení největší outsidery turnaje – SHC Cheb White Jets. Kapitán Lukáš Kahoun neponechal nic náhodě, všechny soupeře si předem okouknul, svolal týmovou poradu a poradil spoluhráčům, co by na ně mohlo platit. První kolo vyhráli Lukáš, Hanička a Maty, druhé kolo Lukáš, Hanička a Petr. Tým šlapal, jak měl a po dvou kolech byl v mírném vedení 6:4. Ve třetím kole vyhráli opět Lukáš s Haničkou a tentokrát se k nim přidali oba Klazarovi. Náskok se zvýšil a stav byl 10:5. Ve čtvrtém kole přibila hřebík do rakve i Jana Kahounová a nebyla sama. Vyhráli také Lukáš, Hanička a Maty. To znamenalo nedohnatelný stav 14:6 a první výhru BSE United B na mistrovství republiky 2018 v Chebu. Tým pak v euforii dokázal dát v posledním kole pětku, tj. pět výher na pěti stolech, čímž potvrdil svou dominanci v zápase. Konečný stav byl 19:6. Lukáš s Haničkou byli bez ztráty. Maty ztratil jenom jednou. Petr jenom dvakrát. Jana ukázala, že to už má v ruce a připsala si dvě výhry. Před rozjetou mašinu se postavil v pořadí třetí domácí tým – SHC Cheb Oranžová Torpéda. Čekal se velmi vyrovnaný souboj, leč v prvním kole se nezadařilo skoro nikomu. Jen Maty vyhrál a Lukáš v posledních sekundách zachraňoval remízu. Všichni hráči předvedli bojovného ducha a druhé kolo dokázali uhrát díky Lukášovi a Klazarům na remízu. Stav byl 3:5. Třetí kolo se opět nepovedlo. Lukáš vyhrál, Hanička plichtila, zbytek bohužel bez úspěchu. Zápas se hroutil a stav byl 4:8. Družstvo opět ukázalo nezlomného ducha a ve 4. kole dokázalo urvat 4 body. To znamenalo, že za stavu 8:9 vše rozhodne poslední kolo. Naši potřebovali ještě jedno takové dokonalé kolo, jaké právě předvedli. Senzační obrat započal dobře Lukáš s Matym. Ostatní měli od první minuty se soupeři plno práce a nakonec jim podlehli. Konečný stav byl tedy 10:13. Lukáš s Matym uhráli dohromady 7 výher, 2 remízy a pouze 1 prohru. Ostatním se tento zápas až tak nevydařil. Před týmem byl přímý souboj o 15. místo s Big Band Junior. Všichni si ještě pamatovali frustrující těsnou prohru z minulého kola, ale snažili se dát všechno do posledního zápasu. První kolo se rozvinulo velice slibně. Bohužel jsme neudrželi dobré výsledky na všech stolech a kolo jsme prohráli 2:3. V dalším kole náš tým už ukázal sílu. Lukáš s Matym vyhráli a Jana remízovala (dokázala v jednom zápase vstřelit 3 hezké góly). V ten moment jsme si řekli, že to možná pude. Stav byl 4:5. V dalším kole se probudila Hanička a s Lukášem zajistila 2 body. Ostatní bohužel neměli štěstí, a tak se stav změnil na 6:8. Hanička s Lukášem bojovali srdnatě i ve čtvrtém kole. Petr jim k tomu pomohl remízou. Stav byl 8:10. Potřebovali jsme vyhrát na čtyřech stolech. To se nestalo. Vyhrál pouze Lukáš a Hanička. Celkový stav byl tedy 10:13. Lukáš s Haničkou uhráli dohromady 8 výher a jen 2 prohry. Škoda, že ostatní nepřidali alespoň o dvě výhry navíc.
Tým tedy skončil na 16., předposledním, místě. Kapitán zhodnotil výkon týmu takto: “Cíl jsme splnili. Akorát škoda posledních dvou zápasů. V jednom se dařilo Matymu a ve druhém Haničce. Kdyby se synchronizovali, tak jeden tým porazíme 😊. Je to trochu nahořklé vítězství, ale já osobně vím, že jsem udělal maximum a tým jsem dovedl k důstojnému počínání si v jednotlivých zápasech a k cílovému výsledku. Celý tým může slavit. Povedlo se nám to.“

Pátek

Už den před turnajem se celý tým BSE United sjel na ubytování v Obecnici zhruba 5 km od místa turnaje na jedné ze základních škol v Příbrami. Někteří hráči vyrazili do Příbrami na Laser Game a jiní jen zůstali na pokoji, nebo se prošli po Obecnici a odreagovávali se před dvěma dny strávenými stolním hokejem.

Sobota

V sobotu se na MR vždy hraje turnaj družstev. Letos se na něj přihlásilo 19 pětičlenných družstev z celého Česka a všichni se sešli v tělocvičně známé z posledních turnajů ČP v Příbrami.

„áčko“

Náš hlavní tým byl v sobotu složen z Tibora Vargy, Lukáše Paclíka, Sama Hány, Lukina Kahouna a Franty Marka. Tým byl osmý nasazený a tak byl cíl jasný postoupit do Play-off. V losu si sice naši hráči přáli ze třetího koše více tým Chebu, než Svitav, ale i tak byl los v celku přijatelný. V prvním zápase jsme měli na rozehřátí Tým Stiga HC Benátky „B“ a ten áčko za podpory Any, která přijela náš tým alespoň podpořit i našeho „B“ týmu, který měl zrovna pauzu, hladce porazili 16:3. V druhém zápase jsme nestačily na vítěze skupiny a domácí klub THC Stiga-Game Příbram, kterému jsme vysoce podlehli 3:17. Třetí zápas byl spíše odpočinkový nad Chebem „C“ jsme zvítězili 20:3. Poslední zápas ve skupině byl důležitý vzhledem k postupu do Play-off. Proti týmu THC Stiga Svitavy 93, který měl ve svém středu i velmi zkušené hráče, jsme nakonec zvítězili 12:9.
První zápas finálové skupiny nabídl velmi vyrovnaný boj s týmem SHC Cheb „A“ a i přes veškerou snahu mu naše áčko podlehlo 9:11, vše spravila výhra 12:9 nad týmem APP Plzeň. I tak nebylo Play-off ještě jisté a museli jsme se spoléhat na to, že Cheb nezahraje se Svitavami takový výsledek, který by nás odsunul ve vzájemné troj skupince až na páté nepostupové místo. To se nakonec nestalo a po poslední prohře 6:16 s Žabkou Praha jsme nakonec vybojovali 4. místo ve skupině a vysněné Play-off. První kolo Play-off bylo podle očekávání jasnou záležitostí a nabytému týmu THC Stiga Elites jsme podlehli 5:17. V semifinále B jsme se pokusili překvapit silný Třinec, který je zvyklý spíše sbírat medaile než hrát o páté místo, ale to se nepovedlo a prohráli jsme 6:17. Zápas o 7. místo nás svedl dohromady s týmem proti, kterému jsme už zvítězili a to s THC Stiga Svitavy 93. Náš tým už ale dohnala únava a ve vyrovnané sérii zápasů jsme nakonec prohráli 9:11. I tak je konečné osmé místo velmi slušný výsledek mezi devatenácti družstvy z celé naší republiky.  Náš tým do Play-off postoupil po čtvrté z třinácti účastí. Mezi rekordní patří sedmá místa z let 2008 a 2014.

„béčko“

Ač jsme byly dvanáctí nasazení, jediný cíl našeho B týmu byl dobře si zahrát a hlavně neskončit poslední. Neúčast některých pravidelných účastníků, kteří letos na MR nemohli z různých důvodů odjet, se projevila především na kvalitě našeho béčka nasazeného podle třech nejlepších mě (Tomáše Kahouna ml., Haničky Marešové a Tomáše St.) Kromě nás byly v týmu poprvé Maty Klazar z kroužku z Pelhřimova a účastník ČP v Pelhřimově a Czech Open. Tým také podpořila dvojice Želivských hráčů, kteří stolní hokej nehrajou ani měsíc a vyhověli nám na naší nabídku zúčastnit se turnaje družstev za naše béčko a to Šimon Beran a Martin Petr. Asi tu nemá smysl rozebírat zápas od zápasu, protože žádné ambice v základní skupině náš tým neměl, nejdříve jsme podlehly 6:17 Chebu „B“, poté 8:15 Teplýšovicím, pak 0:21 Big Bandu a nakonec 5:19 týmu Stiga HC Benátky „A“. Upřímně mě jen trochu mrzí nejasnosti ohledně hracího systému pro posledních sedm týmů. Protože systém pro spodní týmy nebyl oficiálně vyhlášen a po optání u Leoše Hviždě jsme se mylně domnívali, že se hraje stejným systém, jako se hrálo při účasti 19 týmů na MR 2013. A po vysvětlení systému ostatním hráčů z družstva jsme se po obědě dozvěděli, že je všechno jinak. Obecně mi přijde použití systém méně spravedlivý a mrzí mě, že jsme se systém dozvídaly za pochodu, ale musím uznat, že díku losu, který vytvořil regulérní skupiny (naštěstí), by pořadí zřejmě dopadlo úplně stejně. Ve skupině o 17. místo jsme nejdříve podlehli Chebu „C“ 7:12 a nakonec velmi těsná prohra 9:10 s týmem mladých Příbramských hráčů do 15 let nás odsunula na poslední místo. Kdybych tvrdil, že jsem nebyl z posledního místa velmi zklamaný tak to bych lhal. Možná bylo velmi optimistické mínění, že porazíme některé týmy jen ve třech. Kvalita našich tří nejlepších hráčů asi nebyla dostatečná, měl jsem v hlavě dvě vítězství ve třech nad Teplýšovicemi ještě z Rychnovského týmu, ale musím uznat, že nám letos chyběl Lukin a mě i tátovy scházela motivace a elán, s kterým jsme tenkrát hráli. Symbolicky jsme nastoupili v krásných modrých „retro dresech“ týmu SC Nový Rychnov, protože jsme nesehnali dost nových dresů pro všechny členy týmu. Ale musím pochválit všechny tři nováčky, kteří si vybojovali první remízy a výhru a věřím, že se v budoucnu mohou stát oporami našeho týmu. Taky bych chtěl poděkovat Lukinovi, který se stal trenérem našeho týmu, kdekoliv měl chvilku času, běžel nováčkům radit a nakonec byl z našeho posledního místa zklamaný nejvíc ze všech.
O polední pauze si také Hanička Marešová vyzvedla trofej pro vítězku Českého Poháru, kterou letos obhájila.
První skončil tým THC Stiga Elites, druhý THC Stiga-Game Příbram a třetí Žabka Praha.

Neděle

V sobotu dopoledne se tradičně hrají kategorie Veteránů, Juniorů a Žen. Program nás do jídelny na stejné škole jako se hrálo včera zavedl z Obecnice velmi brzy, protože tyto kategorie startovali už od osmi hodin ráno.

Kategorie Veteránů

Mezi zkušenými hráči nad 40 let mělo BSE United hned dvojí zastoupení v podobě našeho předsedy Tomáše Kahouna st. a Franty Marka. Protože se sešlo 25 hráčů a jeden chyběl do rozdělení na dvě skupiny tak čekala všechny ohromná porce zápasů. Tomáš jí ze začátku zvládal velmi dobře a připsal si několik cenných vítězství například nad Václavem Piklem nebo Danielem Matýskem, ale druhá polovina skupiny už mu tolik nevyšla a vybojoval celkem 19 bodů a to stačilo na 18. místo. Ještě lépe si vedl Franta, který podal vyrovnaný výkon a nasbíral ještě o dva bodíky víc a obsadil krásné 15. místo. Naši veteráni tak nechali zapomenout na nevydařené loňské mistrovství, kde obsadili tři z posledních čtyř míst.
První skončil legendární Pavel Plešák, druhý David Šmíd a třetí David Matýsek.

Kategorie Juniorů

I když nám z kategorie juniorů už odrostl nejlepší hráč minulých dvou mistrovství dvakrát čtvrtý Sam Hána, měli jsme mezi patnácti juniory hojné zastoupení a to čtyř hráčů.  Pro malého Matyho Klazara to bylo v osmi letech první vystoupení mezi čistě mladými hráči, i tak se dočkal svého prvního vítězství na prestižním turnaji a to hned v prvním zápase s také našim hráčem Pavlem Komárkem. Vítězství Matymu přineslo velkou motivaci a dokázal nasbírat ještě dalších osm bodů za tři další vítězství a dvě remízy. Celkově to stačilo na desáté místo a hned na prvním MR tak za sebou nechal pět hráčů a zahrál úžasný výsledek .  Po roční pauze se také na MR ukázal Rychnovský Pavel „Talent“ Komárek. I když na nějaký čas nejezdil na turnaje a vynechal trénink tak se začíná pomalu vracet do původní formy a i přes první nevydařený zápas s Matym dokázal z osmého místa poprvé postoupit do Play-off. Tam už sice nestačil na vítěze skupiny Michala Kobrleho, ale i tak to není vůbec špatný výsledek. Opravdu skvěle zahrál Michal Blažek na svém prvním turnaji na republikové úrovni. Poté co se před necelým měsícem poprvé účastnil turnaje, začal spolu s Pavlem Komárkem a Lukášem Kahounem v Rychnově pravidelně trénovat a začíná to přinášet první plody. Na prvním MR skončil ve spojené skupině juniorů a žen na sedmém místě mezi Juniory se ziskem 16 bodů. Ve čtvrtfinále narazil sice na o třídu lepšího Kubu Matýska z pražské Žabky, i přesto že nevstřelil gól, tak se dokázal přizpůsobit jeho stylu a třetí zápas prohrál 0:1 gólem zhruba pět sekund před koncem. Našim hlavním esem v turnaji juniorů byl Lukáš Kahoun, který zkoušel překvapit trio favoritů Kobrle, Sládek, Matýsek. V základní skupině dokázal s prvními dvěma jmenovanými uhrát zkušeně remízu a i přes ztrátu s Ivou Maškovou, kterou si velmi vyčítal, byl kolo před koncem jen bod za favority. Pak, ale prohrál s Kubou Matýskem a ve skupině skončil čtvrtý. Ve čtvrtfinále neměl problémy s pátým ve skupině a tím byl Tomáš Růžička, kterého porazil 4:1, 3:1 a 2:1. V semifinále, ale třikrát prohrál s Michalem Kobrlem a v zápase o třetí místo třikrát těsně podlehl Kubovi Matýskovi, kterého opět podržela hlavně kvalitní obrana. Prohry o gól v zápase o třetí místo a udržení nasazení znamenal odchod zklamaného Lukina z kategorie juniorů jako u jeho předchůdců Sama a mě (Tomáše Kahouna ml.) bez medaile, ale se ctí.
První skončil Michal Kobrle, druhý Jan Sládek a třetí Jakub Matýsek.

Kategorie Žen

Jen pět hráček nastoupilo do turnaje Žen. Titul mistryně ČR z posledních tří let neobhajovala naše Any Pohořalá. A tak se všechny ženy hodně snažily vyhrát titul pro sebe. Mezi nimi byla i obhájkyně stříbra a vítězka dvou minulých ročníků českého pohárů žen Hanka Marešová. Hanička byla ve spojené skupině s juniory třetí žena a to jí svedlo do semifinále stejně jako loni s Ivou Maškovou. Obě hráčky mají velmi podobný styl a jejich zápasy jsou vyrovnané, i když se Ivě lépe dařilo nad ostatními ženami a juniory, stejně jako loni zvítězila v semifinále i letos Hanička 3:1 na zápasy a obhájila svoji účast ve finále. Tam se sice ujala vedení 1:0 na zápasy, ale Vlasta Gobyová poté Haničku přehrávala a zaslouženě zvítězila v sérii 3:1, a proto míří gratulace a titul poprvé do Teplýšovic.
Rekapitulace pořadí: první Vlasta Gobyová, druhá Hana Marešová, třetí Iva Mašková.

Kategorie Jednotlivců

Hlavní turnaj Mistrovství Republiky pro 48 hráčů má se svým naplněním v poslední době problém s naplněním kapacity a tak se ho zúčastnilo mimo nominovaných tří Kahounů a Franty, ještě Sam a Lukáš Paclík. Pět hráčů United svedla dohromady jedna ze základních skupin Nejlépe si v ní vedl z našeho klubu Lukáš Paclík, který i přes pomalejší začátek nasbíral dostatečný počet bodů na 13. místo ve skupině. Já (Tomáš Kahoun ml.) jsem si vedl podle mě velmi dobře a získal jsem jen o jeden bod míň než Lukáš a skončil jsem 14. Což je pro mě osobně nejlepší výsledek na MR v životě. O jeden bod méně než já získal Sam a tak skončil 15. a řadu hráčů BSE United nenarušil ani Lukáš Kahoun, který skončil 16. Za zmínku stojí jeho velmi zkušené vítězství 1:0 nad čtvrtým hráčem Turnaje Kryštofem Leblem. Trochu z větším bodovým odstupem skončil 18. Tomáš st.  celkově to znamenalo 36. místo. Mezi vyrovnanou pětici našeho klubu se tak vklínil jen 17. Hynek Nechutný z Plzně. V druhé skupině hrál od nás jen Franta a ten po zisku 12 bodů obsadil 19. místo ve skupině a 37. místo celkem. Nejlepší čtyři hráče z BSE United čekala ještě mini série o konečné umístění na dva vítězné zápasy. Ač se všichni naši hráči statečně drželi. Všichni svým soupeřům nakonec podlehli, Lukin prohrál dvakrát po prodloužení s Tomášem Halamou a skončil 32., Sam prohrál po třech zápasech se Zdeňkem Lopaurem, Já jsem prohrál 2:3 a 0:2 s Tomášem Jedličkou a to znamenalo 28. místo a Lukáš dvakrát podlehl 0:1 Robertovi Ježovi a skončil 26. Zajímavostí je, že hráčem z našeho klubu, který za víkend odehrál nejvíc zápasů byl Lukáš Kahoun, který jich stihl 102 + ještě dvě prodloužení, to znamená, že čistě jenom hrou strávil více než 8,5 hodin víkendu.
Mistrem republiky se stal po desáté Lukáš Turoň, druhý skončil Jan Dryák a třetí Leoš Hvižď ml.
Už po skončení skupin jsme se postupně vydávali domů. Poděkování za MR patří jak pořadatelům z klubu THC Stiga-Game Příbram Karlu Krejčíkovy a Leošovi Hvižďovi, ale také zástupcům ČASG Miroslavovi Černochovi a Stanislavu Krausovi. Také bych chtěl poděkovat celému BSE United za dobrou atmosféru na turnaji a už se těším na příští sezónu. Fotogalerie z turnaje.
Tomáš Kahoun ml.

V malebnou sobotu 30. května se konalo v Satalicích u Prahy Mistrovství republiky družstev, kterého se zúčastnilo 18 týmů z celé České republiky. Za tým BSE United „B“ hrálo 6 hráčů Tomáš Kahoun st., Tomáš Kahoun ml., Lukáš Kahoun, Miroslav Mareš, Hana Marešová a kapitán Samuel Hána. V základní skupině hrál náš tým čtyři zápasy s týmy APP Gladiators Plzeň „Alfa“, Stiga HC Benátky „A“, HC Stiga Kladno a SHC Cheb „B“. Na rozehrání jsme hráli s největším favoritem naším skupiny s Plzní a prohráli jsme 0:25, i když jsme byly v některých zápasech blízko například Hana Marešová v prvním kole potrápila Jana Sládka. Druhý zápas jsme hrály proti týmu Stiga HC Benátky „A“, tento zápas byl již značně vyrovnanější a nakonec sedmému týmu jsme podlehli pouze 11:6 tedy těsněji než naše áčko, v dobrých výkonech jsme pokračovali i proti týmu z Kladna, s kterým nám ale uteklo prostřední kolo, které jsme prohráli 0:5 zbývající kola skončili dohromady 9:9 a tým z kladna se tak mohl radovat z výhry 14:9. Loni jsme ještě za Nový Rychnov stejnému týmu téměř se stejným složením obou týmů (k našemu týmu přibila Hana Marešová) prohráli 17:4. Poslední zápas ve skupině byl pro nás nejdůležitější, protože zápas s týmem SHC Cheb „B“ už se započítával do šestičlenné skupiny o 13. místo. Zápas jsme zvládli a vyhráli jsme 14:7. Po obědě nás čekali ještě další čtyři zápasy, nejdřív nás čekal zápas proti jednomu z nejlepších týmů skupiny Dream Team Péti Havlíka Příbram tomu jsme podlehli 6:15 a naším dalším soupeřem byly Benátky „B“ ty jsme bez problémů porazili 16:4 a podobným výsledkem 16:6 jsme porazili i THC Teplýšovice a čekal nás zápas o konečné 14. místo proti Otcům Zakladatelům Žabky po prvních třech kolech jsme sice prohrávali 4:7, ale v předposledním kole jsme zvítězili 4:1 a tak nás čekalo rozhodující kolo za stavu 8:8, tam jsme ale nepotvrdili výsledkem z minulého kola výsledkem 1:4 jsme prohrály celý zápas 9:12. Celkově jsme tedy obsadili 15. místo z 18. což pro náš tým nebylo zklamání, ale nebyl to ani úspěch. Největšími pozitivy byly vyrovnané výsledky s týmy HC Stiga Kladno, Stiga HC Benátky „A“ a Otcové zakladatelé Žabky.

Víkendové mistrovství republiky v Praze-Satalicích mělo pro náš klub speciální příchuť – po deseti letech jsme se vrátili na scénu, kde jsme odehráli své první mistrovství v klubové historii. Tehdy jsme Prahu opouštěli s velmi překvapivou bilancí: zlatem ze soutěže žen a stříbrem ze soutěže juniorů. Poslední květnový víkend roku 2015 měl k tomuto počinu až nečekaně blízko… Aneta Jackowská totiž obhájila své loňské vítězství mezi českými hráčkami, junior Samuel Hána byl krok od senzačního vyřazení Jiřího Chylíka, které by jej poslalo do finále. Nakonec se sice musel spokojit se čtvrtým místem, ale i tak svou vůbec první sezónu zakončil ve velkém stylu. Tibor Varga se v soutěži jednotlivců probojoval do finálové skupiny, kde obsadil 16.místo a zůstal tak pouhé jedno místo za klubovým maximem této kategorie MR. A konečně, A-tým v soutěži družstev podruhé za sebou postoupil do play-off, kde obsadil osmou příčku. V následující reportáži přinášíme kompletní shrnutí našich výsledků, k dispozici jsou také fotogalerie (ze soboty i neděle) a video ze souboje kapitánů mezi týmy THC Stiga Elites a HCS Žabka Praha.

Soutěž družstev

[kompletní výsledky]

Pro tým BSE United vždy byla soutěž družstev speciální kategorií. Pouze jednou v roce bojují hráči společně, ne jen každý za sebe, pouze jednou v roce může náš tým dokázat, že i přesto, že nemá ve svých řadách hráče první světové stovky, může svou vyrovnaností a soudržností potrápit mnohem silnější soupeře. Pamatujeme spoustu zápasů, které nevyhrála drtivá převaha jednoho či dvou silných hráčů, ale mírná převaha celého družstva, kterou jsme na rozdíl od soupeře dokázali rozložit mezi všech pět hráčů. Mezi českými kluby jsme známi také tím, že nepovoláváme na soutěž družstev žádné jednorázové zahraniční posily, ale hrajeme ve stejném složení jako v pohárové sezóně. Na letošním MR družstev jsme postavili dva týmy: jeden byl složen z jádra bývalého BSE České Budějovice (BSE United „A“), druhý z hráčů z Nového Rychnova a Pelhřimova (BSE United „B“), kteří se k nám tento rok oficiálně přidružili a dali tak vzniknout našemu novému názvu BSE United.

Do turnaje se prezentovalo 18 družstev z 20 registrovaných (dvě družstva nakonec odřekla účast a český rekord 19 klubů na MR tak nebyl překonán). A-tým bojoval v základní skupině se čtyřmi celky: favority turnaje a pozdějšími vítězi THC Stiga Elites, vyrovnanými a ze Slovenska posílenými THC Stiga Svitavy a dále se dvěma týmy, které se vrací jen příležitostně na MR: příbramský Dream Team Péti Havlíka a pořadatelské „béčko“ – Otcové zakladatelé Žabky. I v jejich řadách však byla spousta kvalitních hráčů. Proti Elites náš klub šetřil síly, protože výkonnostní rozdíl mezi českým All-Stars týmem je příliš vysoký. Proti Svitavám jsme bojovali do třetí z pěti sérií zápasů, po níž nám soupeř odskočil na výraznější rozdíl a rozhodl tak o svém vítězství. Abychom udrželi třetí postupovou příčku do osmifinále, potřebovali jsme porazit jak P5íbram, tak Žabku, což se nám nakonec povedlo. Právě proti Příbrami jsme dokázali, jak vyrovnaný tým může eliminovat hráče typu Leoše Hviždě, který výkonnostně převyšuje zbytek týmu.Martin Kouba byl navíc v tomto utkání stoprocentní a jeho pět bodů z pěti už má své místo v nepsané klubové kronice 🙂 V zápase se Žabkou se nám vyplatila zodpovědná a trpělivá hra, díky které jsme slavili úspěch, vítězství a nakonec i postup.

V osmifinálové skupině jsme museli ve třech zápasech vybojovat alespoň dvě další vítězství, která by nás posunula do závěrečného play-off. V zápase proti pražskému Big Bandu jsme sice tahali za kratší konec, ale v soubojích s Gladiators Plzeň „Beta“ a hlavně SHC Cheb jsme získali čtyři potřebné body pro postup do play-off. Proti Chebu přitom rozhodovala až poslední série, díky níž jsme zvítězili 11:9. Ve čtvrtfinále jsme podlehli pozdějšímu finalistovi HCS Žabka Praha, poté i na druhý pokus neúspěšně vzdorovali Svitavám. Zbyl na nás tak zápas o sedmé místo, který byl reprízou téhož zápasu z loňska proti stejnému soupeři: Stiga HC Benátky. Na jihlavském stadionu jsme tehdy vybojovali vítězství už po čtyřech sériích, tentokrát však soupeř ukázal, že i bez nemocného Zdeňka Lopaura umí zahrát velice silný turnaj. Našim hráčům se nedařilo vyhrávat důležité body a od začátku mírně ztrácel. V rozhodující čtvrté sérii pak soupeř poodskočil na pět bodů a v poslední sérii, byť matematicky stále otevřené, už bylo jasné, že vítězství nepustí. Po sympatickém výkonu a splněném cíli, kterým bylo play-off, jsme si z Prahy odvezdli osmé místo.

Reportáž týmu B, který skončil na patnáctém místě, bude k dispozici v samostatném článku.

Soutěže juniorů, žen a veteránů

Any Jackowská (vpravo) útočila na obhajobu titulu mistryně republiky a turnajem prošla suverénně – semifinále i finále vyhrála v poměru 4:1 na zápasy a v celém turnaji prohrála dohromady pouze třikrát. BSE si tak připisuje další zlato z kategorie žen. Po dlouholetém panování Marie Vargové (Zajícové) se žezla ujala právě Any a už druhým rokem drží pozici nejlepší české hráčky. V našem klubu, který odchoval už několik medailistek, se ale rodí i další naděje. Pouhé tři měsíce na pohárové scéně stačily Hance Marešové k tomu, aby se stala plnohodnotnou účastnicí turnaje žen, která dokázala alespoň jednou vyhrát či bodovat proti každé ze svých soupeřek. V souboji o třetí místo sice podlehla Báře Petrové 0:4 na zápasy, ale pokud u Stigy vydrží, může příští rok rozhodně pomýšlet na stupně vítězů. Nejdůležitějším faktem ale je, že BSE stejně jako před deseti lety odváží z Prahy nejcennější kov. [kompletní výsledky]

Symbolická paralela se Satalicemi 2005 mohla být dokonána v soutěži juniorů: nováček letošní sezóny Samuel Hána (vlevo dole) předvedl ve druhé polovině sezóny rapidní výkonnostní vzestup a v soutěži juniorů se jako jediný z našich hráčů probojoval do semifinále. V roli outsidera proti loňskému vítězi Jiřímu Chylíkovi z domácího klubu Žabka Praha Sam předvedl neuvěřitelný nástup a po zápasech 2:1 a 4:3 v prodloužení se ujal vedení 2:0 na zápasy. Rady od týmových spoluhráčů Jirky Chylíka i jeho zkušenosti však nakonec nedovolily Samovi dokonat senzační postup: po zápasech 4:2, 6:1 a 3:1 postoupil do finále Chylík. Bronzová série pak bohužel byla jednoznačnou záležitostí Michala Kobrleho, a tak nakonec první juniorská medaile po deseti letech do BSE nepřiputovala. Dobrou zprávou je, že za rok bude mít Sam ještě jeden pokus, než se s juniorskou kategorií definitivně rozloučí. Velmi sympaticky zapůsobili i ostatní hráči BSE: bratři Kahounové doplnili spolu se Samem druhou trojici – Tomáš bral páté a Lukáš šesté místo. Nejmladší hráč BSE, teprve jedenáctiletý Pavel Komárek, vybojoval osmou příčku a vzhledem k brzkému věku, ve kterém se Stigou začal, se od něj můžeme dočkat nemalé řádky juniorských úspěchů. [kompletní výsledky] 

Neprávem jsme dosud zapomínali na působení našich veteránů: přestože v nabité veteránské kategorii nebyly stupně vítězů pro naše hráče reálnou metou, bylo by velkou chybou nevyzdvihnout výkony všech tří. František Marek si připsal 5 vítězství, 1 remízu a skončil na 12. místě. Těšit jej může především vítězství nad Davidem Šmídem a fakt, že se umístil nejlépe z našich hráčů. Tomáš Kahoun st. se 3 vítězstvími a 2 remízami obsadil 14. příčku, Miroslav Mareš získal při svém prvním startu na MR cenné zkušenosti, bod za remízu právě s Tomášem Kahounem a celkové 16. místo. Prosadit se ve veteránské kategorii, kam postupně „odrůstají“ bývalí šampióní soutěže jednotlivců je rok od roku těžší a doslova každé vítězství proti formátům typu Pavla Plešáka, Jana Dryáka, Davida Šmída nebo Václava Pikla je samo o sobě velkým úspěchem. [kompletní výsledky]

Soutěž jednotlivců – to nejlepší nakonec?

Pro spoustu hráčů je hlavní nedělní soutěž jednotlivců vrcholem celého mistrovství. Pro mnohé z nich jde ale také o zakončení velmi náročného víkendu, ve kterém například junioři, kteří startovali v soutěži družstev, jednotlivců i juniorů, odehrají téměř 100 zápasů! Nejinak tomu bylo i letos, kdy tento vytrvalostní hattrick podstoupilo hned osm našich hráčů. Celkem se v hlavní kategorii MR představilo 12 našich reprezentantů (někteří startovali bez nominace jako náhradníci) – přesná čtvrtina stanoveného počtu 48 hráčů. Do finálové šestnáctky se probojoval Tibor Varga (skončil 16.), druhým nejlépe umístěným hráčem BSE byl Lukáš Paclík (21.). Na 28. místě pak figuruje Martin Kouba, přičemž je zajímavé, že právě tito tři nejlépe umístění hráči mohli na turnaj šetřit síly, protože se neúčastnili ani jedné z dopoledních kategorií.

Na dalších místech pak skončili:

30. Aneta Jackowská
34. František Marek
36. Samuel Hána
38. Tomáš Kahoun st.
41. Tomáš Kahoun ml.
44. Lukáš Kahoun
45. Miroslav Mareš
47. Hana Marešová
48. Pavel Komárek

[kompletní výsledky]

BSE United děkuje Nadačnímu fondu Kociánka, který věnoval našemu klubu butonky vyrobené ve firmě SABE, k desetiletému výročí fungování a také k příležitosti naší účastí na Mistrovství republiky 2015.

Poslední květnový víkend proběhne v Praze Satalicích pod záštitou pořádajícího klubu HCS Žabka Praha dlouho očekávané mistrovství ČR ve stolním Stiga hokeji. A jako již tradičně, silné zastoupení bude mít také náš klub BSE United!

V sobotu se představíme v soutěži družstev, kde zatím máme osobní rekord v podobě celkového sedmého místa, ale proč to letos nevylepšit! Je velmi potěšitelné, že díky velkému zájmu, kterému se u nás Stiga těší, postavíme jako jedni z mála konkurenceschopné týmy hned dva!

V neděli opět BSE „dodá“ polovinu hráček do kategorie žen – jmenovitě Any Jackowskou, Anežku Vargovou a Hanku Marešovou. V soutěži veteránů se představí trojlístek ve složení Franta Marek, Tomáš Kahoun st. a Miroslav Mareš. A v nabité konkurenci juniorů se o co nejlepší výsledek poperou bratři Tomáš a Lukáš Kahounovi, Sam Hána, Miloslav Čech a Pavel Komárek.

Držte nám palce!

Zdá se to už hodně dávno, co družstvo ve složení Aneta Jackowská, Martin Kouba, Petr Linka, Lukáš Paclík, Tibor Varga, Anežka Vargová a Marie Vargová přivezlo z MR družstev 2008 v Příbrami sedmé místo. Tehdy se jednalo o naše nejlepší klubové umístění v této kategorii vůbec a tento výsledek se nám od té doby už nepodařilo zopakovat – až do minulé soboty. Deváté MR družstev, kterého jsme se jako klub zúčastnili, nás opět přivedlo mezi nejlepší osmičku českých týmů, kde jsme navíc dokázali potrápit i silnější soupeře. Pro naše stránky jsme připravili malé ohlédnutí nejen za tímto turnajem…

Mistrovství republiky družstev 2014 | KOMPLETNÍ VÝSLEDKY | FOTOGALERIE

Na zpočátku poměrně studený jihlavský zimní stadion jsme dorazili jako jedni z prvních, a to i přes velkolepou okružní jízdu po okolí, kde se navíc opravovaly snad i patníky v příkopu. Při registraci jsme potvrdili soupisku ve složení Aneta Jackowská, Martin Kouba, Marek Matějka, Franta Marek, Lukáš Paclík, Jirka Přibil a Tibor Varga. Následovalo těšení na los, který k nám nakonec byl výjimečně příznivý: vyhnuli jsme se poměrně silnému Kladnu, našemu největšímu soupeři v boji o play-off, a tak jsme se před zahájením mohli v poklidu věnovat dokumentaci (Jirka), štrůdlu (Martin), rehabilitaci (Franta) a hymně (více či méně všichni jmenovaní i nejmenovaní).
První zápas s pozdějším medailistou a vítězem naší skupiny se obešel bez překvapení, Žabka Praha přece jen skákala na trochu jiné úrovni (21:2). Teplýšovice nás potrápily hlavně v prvních dvou kolech, po kterých jsme se naštěstí oklepali a zvítězili poměrně přesvědčivě 18:6. Zápas s Třincem měl poměrně zajímavý vývoj, když jsme po dvou kolech prohrávali jen 5:4… a po třetím najednou 10:4. Syndrom poloviny zápasu nás pronásledoval i v pozdějším průběhu turnaje, v tomto případě se skóre zastavilo na konečných 16:6. Pojistku postupu mezi nejlepších osm nám zajistilo vítězství nad Benátkami „B“ (16:5), které překvapivě porazily Teplýšovice. V zápase s Absolut Desperation (14:9) nás zlomilo až čtvrté kolo, ve kterém nám soupeř odskočil ze 7:6 na 11:7. Celkově jsme tak dopoledne předvedli lepší standard, který pohodlně stačil na čtvrté místo ve skupině.

Čtvrtfinále proti THC Stiga Elites sice nebude zápasem, na který bychom zrovna s láskou vzpomínali (kromě Martina, kterého jsme ovšem „nepodpořili“), ale konečný výsledek 19:4 byl přinejmenším papírově lepší než proti Žabce. Play-off tak pro nás začalo vlastně až proti APP Gladiators Plzeň. Z počátečního vývoje zápasu jsme byli nejvíc překvapeni asi my sami: po dvou kolech jsme vedli už 5:1. Totální výpadek ve třetím kole bohužel srovnal stav na 5:5 a od této chvíle je nutno přiznat, že náš soupeř měl prostě navrch. Ani za stavu 9:6 jsme se sice ještě nevzdávali, ale body Axelsena, Kubernáta a Nechutného v páté sérii znamenaly konečnou porážku 8:12 a konec nadějí na páté či šesté místo.

Zbýval tak poslední zápas proti Stiga HC Benátky „A“, ve kterém jsme hlavně chtěli dokázat, že v play-off nejsme do počtu. A zase jsme úřadovali především na začátku zápasu: náskok 7:1 po dvou kolech se sice opět „úspěšně“ smrskl na 8:5, ale ve čtvrtém kole se nám už naštěstí podařilo zabránit dalšímu kolapsu. Po výsledku 13:9 jsme se tak mohli radovat ze sedmého místa a z vyrovnání nejlepšího výsledku v klubové historii.

Příbram 2008 a Jihlava 2014

Oba tyto turnaje nabízí zajímavé možnosti srovnání, a to zdaleka nejen co do konečného umístění. Tak především pohled na soupisky z roku 2008 a 2014 naznačuje, že oba úspěchy mají čtyři společné pachatele (Martin, Any, Tibor a Lukáš), „nováčky“ jsou v tomto ohledu pouze naši hráči ze Strakonic – Franta, Marek a Jirka.

Druhou zajímavostí je počet týmů: zatímco v Příbrami hrálo dohromady 17 družstev, letošní Jihlava měla se svými 12 týmy nejnižší účast, kterou pamatujeme. Pohled na nesmírně vyrovnané příbramské mače s Milovicemi, Chebem, Hradcem Králové a Svitavami sice působí poněkud efektnějším dojmem, ale myslím si, že přílišná skromnost rozhodně není namístě. Tak či tak, ideálním ukazatelem toho, že tyto turnaje se opravdu povedly oba, je především srovnání umístění našeho celku oproti nasazení do turnaje. V Příbrami jsme startovali jako devátý nasazený tým a skončili sedmí, v Jihlavě jsme po vypadnutí Chebu byli nasazeni jako osmý nejlepší celek, přičemž i tuto pozici jsme dokázali o jedno místo vylepšit.

Napadlo mě po dívat se na tuhle zajímavou statistiku u všech týmů na letošním mistrovství. A výsledek? Nejúspěšnějším týmem jihlavského MR byl Nový Rychnov (nasazení +2)! Kromě našeho družstva mají plusovou bilanci ještě THC Třinec a Absolut Desperation (oba +1). Naopak o dvě místa si pohoršily týmy Big Bandu a Teplýšovic, o jednu pozici spadly také Stiga HC Benátky „A“.

Do třetice oba turnaje spojuje také fakt, že nechybělo mnoho a mohli jsme klidně hrát o páté místo. V Příbrami stačil proti Svitavám jediný bod (12:13), v Jihlavě jsme proti Gladiators ve třetím kole promarnili slušný čtyřbodový náskok a prohráli 8:12. Můžeme tedy doufat, že co se nepovedlo letos, povede se příští rok, abychom svůj desátý start na MR pořádně oslavili.

Co si z tohoto MR družstev budeme pamatovat?

Pro budoucí generace nechť jsou klíčovými slovy: krásný stadion, příšerné hokeje, štrůdl, štrůdl, štrůdl, hlava, tablet, hlava, ve Strměchách je zima, musíme to opravit, musíme to postavit, musíme to opravit, asociační pletichy stále bují, baví to ještě Elites, a „ty krávo, to není sob…“ 🙂

Tibor Varga

První červnový víkend byl ve znamení prestižního republikového klání. Naše BSE samozřejmě nesmělo chybět, a ačkoli se MR konalo v Letovicích, které jsou od naší základny dosti vzdálené, měli jsme zastoupení ve všech kategoriích.

V sobotu jsme byli natěšení na turnaj družstev. Celkem se do boje o příčky nejvyšší zapojilo 19 týmů z celé republiky. Rozdělení do 4 skupin nám ale příliš nenahrálo ke splnění smělého plánu postupu do play-off. Stejně jako loni, ocitli jsme se rovnou v té nejnabitější skupině, ve které jsme na lepší, než čtvrté místo pomýšlet nemohli.  Postup do play-off nám sice nevyšel, nicméně jsme uhráli poměrně slušné výsledky s favorizovanými týmy. Tým Elites se kterým jsme prohráli 6:17 se proti nám jen rozehrával, Absoluti naopak proti nám předvedli naprosto koncentrovaný výkon a dovolili nám uhrát pouhopouhé 3 body. Největší radost jsme ale měli z 9 výher proti týmu Příbrami, kterou jsme až do poslední chvíle trápili (9:14). V naprostou exhibici jsme proměnili bitvu s týmem HC Benátky „B“, které jsme porazili jednoznačným výsledkem 18:4. Již po základní skupině tedy bylo jasné, že si zahrajeme pavouka nejlépe o 13. místo.

V další utvořené skupině nás čekala trojice soupeřů. Tým Skalica „B“ (SVK), pořádající THC Svitavy „B“ a opět Benátky „B“, přičemž výsledek s nimi se započítával ze základní skupiny. Ačkoli se nám nepovedl zápas se Skalicí „B“, neměnilo to již nic na naší druhé příčce a postupu do bojů o 13. – 16. místo celkově.  Béčko Svitav jsme totiž prakticky k ničemu nepustili a po výhře 20:1, bylo jasné, že změříme v pomyslném semifinále síly s týmem THC Teplýšovice. Také tento zápas jsme poměrně s přehledem zvládli a po výhře 16:9 jsme věděli, že horší, jak 14tí, nebudeme. Pomýšleli jsme ale výše a proto zbývalo učinit poslední krok, na druhý pokus porazit Skalici „B“. Plni odhodlání a vzájemného povzbuzování jsme přeci jen Skaličáky udolali a radovali se z výhry 11:8. BSE České Budějovice letos v kategorii družstev vybojovalo solidní 13.místo v sestavě: Any, Franta, Martin, Mareček, Jirka a Jarda. Vítězem v kategorii družstev se opět stal tým Elites.

Ještě před vyvrcholením turnaje družstev došlo také na předávání pohárů za uplynulou sezonu. Nás velmi těší, že pohár za 3. místo pro nejlepšího nováčka převzal Jirka Přibil. Pohár pro nejlepší ženu pak přibyl ve sbírce Any.

V neděli ráno sice ještě trochu rozespalí, potkáváme se v hale, kde startuje turnaj žen, juniorů a veteránů. V turnaji žen mělo BSE své zastoupení díky Any, s ostatními juniory poměřili své síly Mareček a Jirka Přibil a na turnaji veteránů samozřejmě nemohli chybět Jarda a Franta. Jakoukoli medaili si slibovalo BSE od Any. V turnaji žen, který měl nakonec bohužel jen pětičlenné zastoupení se po dvou kolech vykrystalizovalo následující složení semifinálových dvojic – Any hrála proti Báře Petrové, Ivča Mašková pak proti zástupkyni Brna, Kamče Špičákové. Favoritky splnily papírové předpoklady a postoupily do finále. Tam však útočné snahy Any skončily na pevné obraně Ivči a po výsledcích 1:2p, 0:1, 3:2p a 3:4p bylo o nové mistryni pro rok 2013 rozhodnuto, premiérově si tento pocit vychutnala Ivča Mašková. BSE se radovalo alespoň ze stříbrné medaile.

Soupiska turnaje juniorů čítala 10 jmen, slabých soupeřů zde ale bylo jako šafránu. Systémem opět hraným na dvě kola se poměrně jasně vyrýsovala čtveřice, která si zajistila postup do play-off. Bohužel, náš Mareček s Jirkou se do ní nevtěsnali, přesto však se svým výkonem a počtem uhraných bodů mohou být spokojeni. Zejména Jirka Přibil překvapil, když obsadil konečné 6. místo, získal 13 bodů a předběhl tak svého klubového parťáka Marečka, který skončil sedmý. Nicméně oba naši borci mají ještě spoustu let účinkování v kategorii juniorů před sebou. Za rok budou jistě zase o nějakou příčku výše! Mistrem republiky pro rok 2013 se stal v kategorii juniorů Martin Maděra, druhý skončil Jirka Chylík a třetí Michal Boštík.

Nejobsazenější dopolední kategorie byla ta veteránů. Celkem usilovalo o dobré umístění 18 hráčů. Míchat pořadím měli i naši Franta s Jardou, na play-off to sice nebylo, ale při vyrovnanosti této kategorie musíme být vděčni za každý uhraný bod. Franta s bilancí 6-1-10 obsadil 11. místo, Jarda, který měl bodíky tři, obsadil místo 17. Mistrem republiky se pro letošní rok stal Honza Dryák, na stupních vítězů jej doplnili ještě Dan Matýsek a David Cibulka.

Nedělní dopoledne premiérově patřilo také turnaji handicapovaných, kde se o vítězství utkalo 8 borců. Vítězem této kategorie se stal Martin Gros, druhý skončil Tomáš Kulíšek a třetí Milan Zeman.

Odpoledne byla na programu kategorie Open, do které se kvalifikuje nejlepších 44 z celkového hodnocení Českého pohárů v sezóně a další čtyři vybraní dostanou divokou kartu. I v tomto turnaji nechyběli dva zástupci BSE – Any a Franta, kteří si díky svým umístěním a odježděným turnajům vydobyli právo zde hrát. Princip je jasný, dvě 24členné skupiny, z každé jde 8 do finálové skupiny a pak 8 do play-off. Ostatní hráči si rozdělí pořadí po porovnání s bodovým ziskem hráče umístěného na stejném místě v druhé skupině. A je pravdou, že po dvoudenním stigaření je již tato kategorie často otázkou vůle a přemáhání únavy. Franta i Any si skupiny rovnoměrně podělili a vyhnuli se tak nepopulárnímu klubovému souboji. Franta v první skupině obsadil konečné 19. místo se ziskem 14 bodů. Za zmínku stojí jistě výhra nad Jirkou Váchou, Vláďou Krausem a poměrně velká přestřelka s Mírou Černochem, která skončila 4:4. Any ve své skupině obsadila dokonce 18. Místo, i přesto, že získala o bodík méně než Franta. Radost jí udělala nečekaná výhra nad Michalem Zunkou nebo remíza s Dušanem Krásou. V konečném zúčtování patřila Any 36. příčka, Franta obsadil místo hned následující, 37. V semifinále nejprestižnější kategorii na sebe narazili Standa Kraus a Michal Hvižď, druhou dvojici utvořili Zdenda Matoušek ml. a Lukáš Turoň. Zdenda udolal Lukáše v sedmi zápasové bitvě a radoval se z postupu do finále, kde jej nečekal nikdo jiný, než Michal Hvižď. Michal finálový zápas zvládl lépe a po výhře 4:1 na zápasy se radoval ze zisku titulu pro Mistra ČR pro rok 2013. Na druhém místě skončil Zdenda Matoušek ml, třetí místo vybojoval Lukáš Turoň.

Všem vítězům gratulujeme a děkujeme pořadatelům za perfektní a důstojné zakončení stigařské sezóny!

Fotogalerii si můžete prohlédnout zde

Výsledky z jednotlivých kategorií naleznete zde

Autorka: Aneta Jackowská