Před dlouhými 20 lety se konal první ročník Czech Open. Mezinárodního turnaje, který se postupem času vyprofiloval v jeden z turnajů tzv. velké šestky (později Super Series).
A po celých 20 let se účast nikdy nepřehoupla přes 150 hráčů. Až do letoška. Pražská Menza Kajetánka hostila dvoudenní akci: sobotní Czech Open a nedělní mistrovství světa klubů. Účast na sobotním klání se zastavila na v Česku dosud nevídaném čísle 163. Kromě svátečních českých hráčů, kteří si tuto příležitost nechtěli nechat ujít, přijeli i borci z dalších 11 zemí. Nad stoly s hokeji zavlála dokonce i barva Kanady.
Tým BSE United v sobotu a v neděli dohromady reprezentovala šestice hráčů. Michal Blažek, Ondra Chlebo a Franta Marek zvládli odehrát dokonce oba dva dny, navíc bez možnosti v nedělní týmové soutěži střídat. V sobotu se po dlouhé odmlce představil Tibor Varga a v neděli se po o něco kratším herním půstu vrátil Tomáš Kahoun ml. Vůbec poprvé na Czech Open v dresu BSE startoval Jirka Písečka. Je tedy zřejmé, že i v postcovidovém období, které charakterizuje obecně slabší turnajová účast (ať už naše klubová nebo obecně republiková), se najdou magnety, jakým bezesporu byl letošní pražský „supervíkend“.
Výsledky BSE na Czech Open:
79. Tibor Varga, 90. Michal Blažek, 129. Franta Marek, 147. Jirka Písečka, 156. Ondra Chlebo
MS klubů: 22. místo z 26 klubů
Před letní přestávkou bude následovat ještě dvoudenní mistrovství republiky v Plzni (18.-19.května 2024), na kterém se BSE představí v individuálních i klubových soutěžích.
Na konci listopadu se český pohár ve stolním hokeji přestěhoval na tradičně chladné Kladno a situace byla velmi podobné té na turnaji v Němčicích. Kvůli opatřením proti covidu na turnaj dorazilo pouze 36 hráčů a všechny tak čekala jedna velká skupina. Mezi účastníky bylo tentokrát pět hráčů BSE United, a to konkrétně Tomík, Lukin, Michal, Adam a Franta. Ještě před začátkem turnaje čekal BSE jeden slavnostní okamžik, protože Franta obdržel od české asociace připomínkovou plaketu za 100. odehraný český pohár a jako první hráč našeho klubu se tak tímto počinem zapsal do historie českého stiga hokeje. Další velmi důležitou mimo herní věcí, která na turnaji proběhla byly volby do výboru asociace. Mezi zvolenými byly opět dva hráči našeho klubu, Tomík svou funkci obhájil a Lukin nahradil Haničku ve funkci hospodáře asociace. I nadále se tak členové našeho klubu budou podílet na vedení celé Asociace.
Pokud bych měl celý turnaj zhodnotit, tak bych zopakoval, že od sebe více čekali Franta, Adam a Michal, a naopak spokojení odjížděli Tomík s Lukinem. V soutěži družstev skončilo BSE United na 4. místě s poměrně malou ztrátou na třetí Gladiárory z Plzně a před kluby jako THC Třinec nebo Big Band, takže z pohledu klubové soutěže turnaj dopadl dobře a United v této soutěži zatím míří nejvýše ve své historii. Celý turnaj nakonec vyhrál Michal Kobrle z THC Stiga Elites, který ve finále porazil Zdeňka Matouška ml. ze Žabky. Bronz bral další hráč Elites Patrik Petr. Za celý turnaj patří dík především Václavovi Mezerovi, který turnaj uspořádal téměř sám, i když mu byly velkou oporou kluci z Třince. Vzhledem k tomu, že Kladenský klub je v tuto chvíli neaktivní, tak se zdá, že se jedná o poslední ČP v Kladně na další čas, a proto bych rád poděkoval za všech devět ČP, které kdy na kladně proběhly a doufám, že se tam třeba ještě někdy vrátíme.
Hrálo se celkově ve velké jedné skupině každý s každým, čímž platí, že pouze první 8 postupuje do čtvrtfinále, ti, co vyhrají ve čtvrtfinále jdou do semifinále a poslední dva hrají finále. Ostatní již nehrají a skončí celkově tak, jak skončili ve skupině. Naším nejlepším hráčem se stal Michal Blažek, který se umístil na konečném 11. místě a od brana čtvrtfinále ho dělily pouhé 4 body. Mezi největší skalp patří výhra 3:0 nad Michalem Kobrlem, vítězem skupiny. Dalším skalpem je výhra nad Martinem Ženíškem 5:3, který na vzájemný zápas nakonec postoupil do finálové osmičky. Je vidět, že Michal má rád remízy s našimi hráči. Remízoval s Matym, Frantou a Adamem. Celkově získal Michal 46 bodů, 118 vstřelených gólů a 75 obdržených.
Po obědové pauze se Maty v B divizi nemusel z dopoledního zklamání dlouho oklepávat. Prohrál sice hned druhý zápas, ale to byl jediný zápas v celé skupině, v kterém ztratil bod a zaslouženě výkonnostní skupinu vyhrál a postoupil z prvního místa do play-off skupiny B. Ani Petr se nenechal v „béčku“ zahanbit. Jelikož v něm bylo pouze devět hráčů, hrálo se dvoukolově. Již první kolo měl Petr výborné, když krom zápasu s Matym prohrál pouze dva další zápasy a v jednom remízoval. Z vyrovnaného středu skupiny B vylezl po prvním kole jako třetí nejlepší. Druhé kolo zahrál Petr ještě o jeden bod lépe než to první a třetí místo ve skupině si tak udržel. Do play-off postupovali pouze první dva, takže se tomu pomalu ani nedá říkat play-off, ale spíše zápas o vítězství divize B. Díky tomuto malému formátu Petr již skončil a patřilo mu celkové 3. místo ve skupině B (celkově 30.). Maty bojoval o vítězství v „béčku“ s Jakem Škrlepem, reprezentantem domácího klubu NHK Kranj. Série na tři vítězné byla od začátku do konce vyrovnaná. V prvním zápase vyhrál Maty o jediný gól. V druhém zápase mu to soupeř vrátil v prodloužení. Také třetí zápas dospěl do prodloužení, v kterém byl tentokrát úspěšnější Maty. Vybojoval si tím dvě šance na výhru. Ze zbylých dvou zápasů mu stačilo vyhrát jeden a mohl slavit vítězství. Bohužel Matyho soupeř začal hrát opravdu krásný hokej a dvakrát Matyho porazil o tři góly. Maty tak skončil 2. ve skupině B (celkově 29.). I přes toto finálové zklamání může být Maty spokojen, protože se objevil hned na dvou stupních vítězů. Krom umístění na stupních vítězů ve skupině B byl také vyhlašován jako jeden z nejlepších ještě díky tomu, že byl třetí nejlepší hráč turnaje, který stále ještě navštěvuje základní školu.
Poslední kolo byla třešnička na dortu. Hráli jsme proti týmu NHK Mengeš. Přestože jsme byli velkými favority, nechtěli jsme nic riskovat a nastoupili jsme v plné sestavě. Tentokrát jsem nastoupil na hokeji číslo jedna já, protože jsem plánoval v průběhu zápasu střídat, tak jsem chtěl odehrát zápasy s nejtěžšími soupeři a taky proto, protože jsme byli na tzv. „televizním“ stole a chtěl jsem ukázat světu, jak nám to jde :). Po prvních dvou kolech jsme vedli suverénně 7:0, a tak mě mohl v klidu vystřídat Petr. Následné třetí kolo jsme jenom remízovali 2:2, ale i to stačilo k tomu, aby byl stav 9:2 a my měli jistou výhru. Poslední kolo jsme poté vyhráli 3:0 a konečný stav zápasu byl 12:2. Nejlepší hráč zápasu byl Tom, který vyhrál úplně všechno. Nejlepším soupeřem se stal Bernard Škrlep, který s naším týmem sehrál vyrovnanou bilanci jedné výhry, jedné porážky a dvou remíz.