Letošní mistrovství republiky se konalo v Plzni v centru Totem. A jako každý rok se jednalo o dvou denní akci naší rekordní 17 člennou výpravu tak čekal sobotní turnaj družstev a ne dělní turnaje juniorů, žen, veteránů a jednotlivců a nově také super juniorů (do 13 let) a super veteránů (nad 50 let). Vzhledem k velké vzdálenosti jsme museli shánět ubytování. Nebylo to úplně snadné, protože ve stejném termínu se v Plzni konal Metalový festival. Ale hlavní organizátor turnaje Martin Ženíšek nám dokázal zajistit chatky v nedalekém Starém Plzenci a mi mu tímto ještě jednou děkujeme.
Turnaj družstev – den první
Na letošním MR družstev se stejně jako loni sjelo 17 týmů z celého Česka a poprvé v historii jsme sestavili tři týmy. Po několika změnách v sestavách bylo složení našich týmů následující:
BSE United Junioři: Matyáš Klazar (c), Benjamín Hána, Adam Kopřiva, Luboš Kopřiva, Štěpán Krejzlík a Vojtěch Vacke;
BSE United Staré Páky: Tomáš Kahoun st. (c), Petr Klazar, František Marek, Miroslav Mareš st. a Hana Marešová;
BSE United A: Samuel Hána (c), Michal Blažek, Lukáš Kahoun, Tomáš Kahoun ml., Lukáš Paclík a Tibor Varga.
BSE United Junioři
Náš juniorský tým měl věkový průměr 16,3 let (a to tento průměr podstatně zvýšil jediný ne-junior v týmu Luboš Kopřiva) a to byl druhý nejnižší věkový průměr ze všech týmů (po týmu THC Stiga-Game Příbram U17). Náš tým byl z většiny tvořen nováčky. Jediným hráčem, který nehrál své první MR byl kapitán týmu Maty Klazar a tak bylo hlavním cílem především sbírat zkušenosti. Nejtěsnější zápas v základní skupině naši junioři sehráli v derby s áčkem, kterému nakonec podlehli 4:15. Dobrý výkon podal především kapitán Maty. Poslední místo v základní skupině znamenalo skupinu o 15. – 17. místo. První zápas této skupinu sehráli s Big Bandem B a podlehly mu 11:14. V posledním zápase proti týmu SHC Cheb – Black Orange se ještě junioři zkusili porvat o předposlední místo, ale po bojovném výkonu nakonec prohráli 10:14 a v turnaji skončili na posledním místě. I přesto byla pro celý tým účast na turnaji velkým přínosem pro jejich stiga hokejovou budoucnost a věřím, že v dalších letech to bude čím dál tím lepší.
Pohledem kapitána (Matyáše Klazara): Byl jsem kapitánem BSE junioři a nevadilo mi, že jsme skončili poslední. Bojovali jsme ze všech sil. Myslím si, že všichni odvedli dobrou práci. Někteří z našeho týmu byli zklamáni, ale já ne.
BSE United Staré Páky
Tým, složený z našich veteránů a Haničky, vstupoval do turnaje především s cílem pořádně si zahrát. Porce zápasů na jeho hráče čekala opravdu pořádná, protože do turnaje jako náš jediný tým nastoupili bez náhradníka. Los ke Starým Pákám příliš příznivý nebyl a čekala je poměrně složitá skupina bez vyrovnaných zápasů. Tým jasně prohrál s týmy Žabky, Gladiátorů, Třince, Benátek, Chebu ale i s Příbramí U17. První výhra přišla nad týmem SHC Cheb – Black Orange a to pouze 12:8, a tak se staré páky nakonec proti týmu Big Band B strachovali, aby postoupili do boje o konečné 13. místo. Kolo před koncem ještě prohrávali 6:9, ale tento stav dokázali srovnat. Po vítězství 4:1 srovnali na potřebnou remízu 10:10. V zápase o 13. místo proti B týmu domácích Gladiátorů si však od počátku vedli suverénně. Už od prvního kola vedli 5:0 a nakonec zvítězily 14:5 po čtyřech kolech. Jak již bylo zmíněno, los pro slabší týmy nebyl úplně nejspravedlivější a skupina Starých Pák byla pro týmy druhé poloviny opravdu kvalitnější, protože všechny týmy z této skupiny v zápasech o konečné umístění porazili stejně postavený tým v druhé skupině.
Pohledem kapitána (Tomáše Kahouna st.): Bylo to špatné. Já s Frantou jsme něco uhráli, ale tým tvoří 5 lidí, takže jsme hráli hůř než jsme byli původně nasazení.
BSE United A
Naopak los byl příznivý pro áčko, kterému stačilo na postup do čtvrtfinále porazit tým SHC Cheb – Black Horses a to zvládli bez větších problémů 14:6. Podobně jednoznačné výsledky zvládlo áčko i proti dalším méně nasazeným týmům. Nejzajímavějším střetnutím čekalo áčko s týmem Absolut Desparation. V přímém zápase o třetí místo ve skupině, ale od první série na favorita nestačilo a vysoce prohrálo 6:17. Čtvrtfinálovým soupeřem pro nás byl tým pražské Žabky a i tady byl výsledek jednoznačný a to prohra 1:12 po třech kolech. Soupeřem v semifinále B byl tým THC Třinec. Favorizovaný tým Třince se od začátku ujal vedení a pomalu ho navyšoval. Po čtyřech kolech byl stav 7:10 a náš tým tak musel v poslední sérii zvítězit o tři body a to se k velké radosti celého týmu povedlo 4:1! To nejtěžší však ještě čekalo našeho kapitána Sama Hánu, který musel porazit Lukáše Turoně nejlepšího hráče historie Českého Poháru. Sam v zápase několikrát prohrával. Po pěti minutách byl i přesto stav vyrovnaný 3:3. O osudu celého zápasu tedy rozhodlo prodloužení na zlatý gól a to nakonec lépe zvládnul Sam a nejlepší výsledek v historii BSE United byl na světě. O skvělý výkon se samozřejmě zasloužil celý tým, ale nejvíce si zaslouží vyzdvihnout Michal, který uhrál čtyři body, a Sam Hána, který perfektně zvládl zápas kapitánů. Tým BSE United tak poprvé v historii nastoupil k zápasu o páté místo. Jeho soupeřem byl na tomto turnaji již podruhé tým Absolut Desparation. Povzbuzeni předešlým výkonem jsme tentokrát zápas začali o dost lépe než v základní skupině. Po prvním kole jsme vedli, ale Absolut tento vyrovnaný zápas otočil na konečných 9:12. Ale jak už bylo zmíněno 6. místo je nejlepší výsledek v klubové historii a ukazuje na zlepšující se výsledky našeho týmu. Za zmínku také stojí to, že průměrný věk našeho a týmu byl pouze 23,5 let a to je třetí nejnižší věkový průměr po našem a příbramském juniorském týmu. Jen pro zajímavost uvedu výsledky áčka na klubovém MR v posledních letech: 2016 9. místo, 2017 8. místo, 2018 7. místo, 2019 6. místo. Za rok uvidíme, zda dokážeme pokračovat v této zlepšující se bilanci.
Pohledem kapitána (Samuela Hány): Letos jsme měli opravdu silný tým. I když post kapitána mohl zastat kdokoliv, důvěra byla svěřena mně a nechtěl jsem zklamat… Jak jsem říkal minulý rok na konci sezóny:“Jako kapitán „A“ týmu jsem s družstvem vyrovnal naše maximum (7. místo). I tak do budoucna toužím po ještě lepším umístění.“ A ono to letos opravdu klaplo. Za 6. místo jsem opravdu šťastný, o to víc, že i přes nezdar mne tým podržel a já jsem následně mohl přispět výhrou v ten nejdůležitější okamžik. Děkuji všem, co bojovali za BSE a zapsali tak rok 2019 do naší klubové historie!
Individuální kategorie – den druhý
Kategorie Žen
V kategorii žen, v které se utkalo pouze 5 hráček, nás reprezentovala Hanička Marešová. V základní skupině vyhrála hned první zápas proti velké favoritce Ivě Fochlerové, která jako jediná z letošních účastnic získala loni na mistrovství republiky medaili. Poté ale Hanička dvakrát ztratila s papírově slabšími soupeřkami. Kvůli tomu na konci prvního kola základních skupin ztrácela na první místo v tabulce jeden bod. V druhém kole základní skupiny dokázala s Ivou remizovat a do posledního sekundy posledního kola nebylo jasné, která žena půjde do play-off z prvního místa. Nakonec však skončila Hanička bohužel druhá.
Smůla byla, že v play-off narazila na Anitu Grimovou. Hanička, která si zakládá především na skvělé obraně v základní skupině dostala jen 12 gólů. Průměr obdržených gólů na zápas s Anitou byl 2,5. U ostatních soupeřek to bylo dvakrát méně: 1,2. Souboj začal velmi napínavým duelem, v kterém vyhrála Hanička 2:1 po prodloužení. Druhý zápas Hanička prohrála velkým rozdílem 1:4. Hanička to ale trumfla třetím zápasem série, v kterém zvítězila 6:1. V sérii na tři vítězné zápasy vedla 2:1. Bohužel Hanička prohrála čtvrtý zápas 1:2. Poslední rozhodující zápas celé série dospěl až do prodloužení. V tom dokázala Anita vstřelit vítězný gól na 2:1 a zvítězila tak v celé sérii 3:2. Hanička se tak musela smířit s bojem o třetí místo. Co čert nechtěl, Hanička v boji o třetí místo narazila na Kateřinu Šurýnovou, která byla pro Haničku v základní skupině naopak útočnický oříšek. Průměrně jí dala jen 0,5 gólu na zápas, kdežto ostatním soupeřkám dokázala vsítit 2,7 gólu na zápas. Haniččina soupeřka na tom byla naštěstí podobně, a tak to byla série, kde gól byl vidět opravdu zřídka. První zápas vyhrála Hanička 1:0. Druhý zápas sice prohrála 0:2, ale to byli jediné góly, které v sérii dostala. Další zápasy vyhrála 2:0 a 1:0. Vítězný gól střelila v prodloužení. Po vstřelení gólu nastala medailová radost. Ve finále neměla Iva Fochlerová z Chebu nejmenší problémy s Anitou Grimovou z THC Stiga-Game Příbram, a tak brala Iva zlato a Anita stříbro. Sice byla Hanička velká favoritka i na zlatou medaili, ale i bronz je cenná posila do Haniččiny sbírky.
Kategorie Juniorů
Nejpočetnější zastoupení v dopoledních kategorií jsme měli v kategorii juniorů. Z 15 účastníků kategorie do 18 let jsme jich my měli 6. Nejméně zkušenější Vojta Vacke především sbíral zkušenosti. Dokázal vstřelit čtyři góly a dva zápasy prohrál jen o jeden gól. To ovšem nestačilo na nic víc než poslední 15. místo. Na hranici play-off bojovali hned 3 naši hráči. V boji o poslední postupové 8. místo se nejméně dařilo Adamovi Kopřivovi. Ten sice klidně mohl bojovat o postup, ale prohrál tři zápasy se soupeři ze spodku skupiny, a tak byl ještě rád za celkové 10. místo. O něco lépe si vedl Štěpán Krejzlík, sice neporazil Adama, ale s nikým neztratil a dokonce ještě porazil dalšího našeho juniora Matyho Klazara, a tak o účasti v play-off hrál přímý zápas s Benem Hánou, který na tom byl velmi podobně. Zápas se odehrál hned v třetím kole a Ben suverénně vyhrál, a proto postoupil z osmého místa do play-off. Štěpán skončil celkově na 9. místě. Maty Klazar se stal katem Příbramských juniorů. Těch bylo celkově šest (stejně jako těch našich) a Maty vyhrál nad pěti z nich. I díky tomu obsadil 7. místo. Posledním juniorem byl horký favorit na boj o medaili Michal Blažek. Do posledního kola základní skupiny hrál tak skvěle, že měl před posledním kolem ve svých rukou vítězství ve skupině. Bohužel však těsně před koncem Michal dostal gól, který ho odsoudil „až“ k třetímu místo ve skupině.
V play-off jsme měli tři zástupce. Ben Hána měl největšího favorita celého turnaje Jakuba Matýska a žádné překvapení se nekonalo. Ben prohrál 0:3 na zápasy a celkově v turnaji juniorů skončil tedy na 8. místě. Maty Klazar do play-off ani nenastoupil kvůli kategorii superjuniorů, která se hrála paralelně s play-off, a tak místo tří zápasů s Alexandrem Mačynským, proti kterému byl outsider, raději hrál v jiné kategorii o medaile. Maty tedy skončil celkově 7. Posledním přeživším a naším největším želízkem v ohni byl Michal Blažek, nováček sezóny. Ten stál proti Vojtovi Bernátovi, s kterým prohrál právě ten poslední zápas základní skupiny. Michal se tím nenechal zlomit a první zápas vyhrál 3:1. V dalších dvou zápasech svedl vyrovnané partie plné krásných gólů, bohužel ale obě prohrál. Čtvrtý zápas turnaje byl bohužel i posledním. Michal prohrál 1:3 na zápasy a skončil celkově na 5. místě. Vojta Bernát z THC Stiga-Game Příbram nakonec dokonce vybojoval bronz. Ve finále proběhlo derby pražských „M“, v kterém Jakub Matýsek z HCS Žabka Praha porazil Alexandra Mačynského z klubu Big Band a oba se tak vylepšili právě o jedno umístění oproti minulému mistrovství. Michal bude o juniorský titul bojovat ještě příští rok a to bude pravděpodobně ještě větší favorit než letos.
Kategorie Veteránů
V turnaji zkušeností jsme měli 4 zástupce z celkových 25. Hráči se rozdělili do dvou základních skupin. V té první z nich jsme měli 2 hráče. Petr Klazar se snažil, ale nedosáhl na víc než tři velmi těsné prohry, což vyústilo v 13. místo (celkově 25.). O něco lépe se dařilo Tomášovi Kahounovi st. Měl sice 4 výhry, jelikož se mu dařilo především proti veteránům z Chebu, ale, kvůli zamotání celé skupiny, to nestačilo na víc než na 11. místo ve skupině (celkově 21.).
V druhé skupině se o úspěch snažil Miroslav Mareš st. a Franta Marek. Míra hned v prvních čtyřech kolech uhrál 3 body. Bohužel už jich více neuhrál, předběhli ho všichni ostatní soutěžící a skončil 12. (celkově 24.). Naopak Franta Marek v prvních čtyřech kolech utrpěl dvě těžké porážky o 5 gólů. To však zkušeného veteránu a naší stálici nezlomilo. Ze zbylých devíti zápasů už prohrál jen jednou a jednou remizoval. V těsném boji o play-off měl Franta štěstí a 15 bodů mu zaručilo skvělé 3. místo a postup do play-off.
Ve čtvrtfinále vyzval Daniela Matýska z klubu HCS Žabka Praha. Už jen díky postupu do vyřazovacích bojů se tento turnaj stal jedním z nejúspěšnějších Frantových turnajů, není tedy divu, že obětoval účast v kategorii superveteránů a šel na plno do play-off. První zápas se Frantovi nedařilo a drtivě prohrál. Druhý zápas byl už mnohem vyrovnanější, i tak bohužel Franta rozdílem jediného gólu prohrál. Třetí zápas se Frantovi opět nepodařil a to znamenalo prohru v celé sérii 0:3. Franta byl celkově 6., což byl skvělý úspěch. Celkově zvítězil Jan Dryák z klubu Big Band, druhý byl David Šmíd, který je na hostování v klubu Absolut Desperation a stupně vítězů doplnila legenda českého stiga hokeje Pavel Plešák z místního klubu Gladiators Plzeň.
Kategorie Superjuniorů
V kategorii hráčů do 13 let jsme měli hned trojí zastoupení a všichni patřili mezi největší favority na postup do play-off. Do toho postupovali čtyři nejlepší z 11 účastníků. Hned po prvních kolech základní skupiny se ukázalo, že nejlepší pětka hráčů je herně jinde než zbytek superjuniorů. Mezi nejlepší pětkou byl i Maty Klazar, který byl v základní skupině naprosto suverénní. Nejen, že všechny zápasy vyhrál, ale on je vyhrál vždy nejméně o dva góly. Dalším členem „velké pětky“ byl Štěpán Krejzlík, který svedl napínavý souboj s Janem Krojem. Ve vzájemném zápase Štěpán dominoval, ale i tak musel v posledním kole ještě bojovat o postup do play-off. Štěpán prohrával s papírovým outsiderem a Jan Kroj vedl nad největším favoritem celého turnaje. Oba zápasy se ale obrátili ve prospěch Štěpána, a tak zaslouženě postoupil do play-off. Třetím naším zástupcem byl Vojta Vacke. Ten měl sice problémy s útokem, nestřílel ani jeden gól na zápas, ale naopak obranu měl šestou nejlepší ze všech. Dostal se tedy do vyrovnaného středu skupiny a nakonec se umístil na 8. místě, tedy před třemi soupeři. Byl to jeho nejlepší turnaj dosavadní pětiměsíční kariéry a my všichni doufáme, že se bude zlepšovat i nadále.
V semifinále se naši hráči utkali spolu. Favorizovaný Maty Klazar se porovnal se Štěpánem Krejzlíkem. Jasným favoritem byl Maty, i tak Štěpán vyhrál první zápas 4:1. Maty si s ním opravdu nevěděl rady. V druhém zápase se situace naprosto otočila a Maty vyhrál 3:1. Stav série byl 1:1 a jelikož se hrálo pouze na dva vítězné zápasy, tak se schylovalo k rozhodujícímu duelu. Byla to velice vyrovnaná bitva, kterou vyhrál nakonec překvapivě Štěpán Krejzlík a postoupil do finále. Maty se chtě nechtě musel spokojit s bojem o třetí místo. V druhém semifinále hráli bratři Perknerovi z klubu Big Band. V boji o třetí místo byl Maty s mladším Jonášem. Maty špatně nesl prohru v semifinále a bylo to znát na jeho hře. Sice ukázal bojovný výkon, ale na Jonáše to nestačilo. Maty prohrál 0:2 na zápasy a bral bramborovou medaili. Příští mistrovství by tohle mohlo být finále, jelikož oba finalisté jsou v této kategorii naposledy. Finalisté byli Štěpán Krejzlík a Vít Perkner. Vítek v prvním zápase ukázal, že jako favorit si tuto příležitost nechce nechat ujít a vyhrál. Ale pouze o jeden gól. Štěpán příští zápas navíc senzačně vyhrál 6:2 a opět tu byla série, kterou rozhodoval poslední zápas. Vítek bohužel nedal Štěpánovi šanci a vyhrál 5:1. Štěpán tak bral stříbrnou medaili! I pro něj to byl nejlepší turnaj v kariéře a nejcennější kov, který jsme si odvezli z mistrovství republiky. Výcvik juniorů v podání Lukáše Kahoun, trenéra nováčků a juniorů, přináší své ovoce.
Kategorie Superveteránů
V nové kategorii hráčů nad 50 let jsme měli 2 borce. V této kategorii bylo pouze 9 hráčů a 4 šli do play-off. Míra Mareš v prvních dvou zápasech uhrál tři body. Zbylé zápasy se mu už tak nedařilo a uhrál jen jeden bod. Celkově skončil na sedmém místě. Tomáš Kahoun st. byl nejmladším účastníkem této nejstarší kategorie. Bojoval o play-off, ale bohužel neuhrál bod s žádným z favoritů a jednou dokonce ztratil, proto skončil nakonec na 5. místě těsně před branami play-off. Celkově vyhrál Václav Pikl v barvách místních Gladiators Plzeň. Ve finále porazil Petra Turoně z THC Třinec. Na stupních vítězů je doplnil Josef Kůrka z klubu THC Stiga-Game Příbram.
Kategorie Jednotlivců
Do kategorie jednotlivců se sice obvykle musí člověk nominovat, ale tentokrát se našlo přesně 48 lidí, kteří se chtěli zúčastnit, a tak žádná nominace nemusela být brána v potaz. Někteří naši hráči, kteří se poctivě nominovali přes Český pohár se vzdali svých míst, ale na jejich místa nastoupili jiní naši hráči. Celkově nás bylo 10. Hráči se rozdělili do dvou základních skupin. Každá obsahovala přesně pět našich hráčů.
V první základní skupině hrál výborně Luboš Kopřiva, který byl 22. (celkově 43.). Naopak na své poměry neúspěšný turnaj zahrál Tomáš Kahoun st., který skončil místo před ním 21. (celkově 41.). Tento turnaj byl pro Bena Hánu první zkouškou mezi českou elitou v individuální kategorii. Tuto zkoušku zvládl dokonale. Skončil 16. ve skupině a postoupil do boje o 31. místo. Jen o místo lépe skončil Tomáš Kahoun ml., což nebyl jeho nejlepší turnaj, ale ani to nebyl žádný neúspěch a postoupil do boje o 29. místo. Nejlépe skončil Franta Marek. Byl ve skupině na 12. místě a postoupil do boje o 23. místo, čímž jenom potvrdil, že na mistrovství se mu letos opravdu dařilo.
Ve druhé skupině bojoval jako lev Vojta Vacke, ale na body to nestačilo a skončil 24. (celkově 48. místo). O něco lépe se dařilo Adamovi Kopřivovi, ale nestačilo to navíc než 23. místo (celkově 46. místo). Dalším účastníkem byl Štěpán Krejzlík, který skončil 21. (celkově 42.) a i on tak dovršil velice úspěšné mistrovství. Michal Blažek sbíral body i se silnými soupeři, ale nestačilo mu to na víc než na 16. místo ve skupině a postup do boje o 31. místo. Největším naším želízkem v ohni byl Sam Hána. Bojoval o postup do finálové skupiny, ale několik těsných proher ho o to bohužel připravilo. Skončil ve skupině na 9. místě, prvním nepostupovém, a to znamenalo boj o konečné 17. místo.
Do bojů o umístění postoupilo celkem 5 našich hráčů. O 31. místo hráli dokonce dva naši hráči spolu – Michal Blažek a Ben Hána. Lepší z nich byl Michal a skončili na celkovém 31. a 32. místě. O 29. místo bojoval Tom Kahoun ml., ale po třech vyrovnaných zápasech se musel spokojit s celkovým 30. místem. Nejvíce „suverénní“ byl Franta Marek, který v boji o 23. místo vyhrál dvakrát kontumačně, a tak se z tohoto místa mohl i radovat. V boji o 17. místo hrál Sam Hána vyrovnanou sérii, v které ale bohužel prohrál s Miloslavem Kubicou z SHC Cheb, a tak skončil celkově na 18. místě jako nejlepší z hráčů BSE United. Mistrem republiky se stal Jiří Chylík, který ve finále porazil svého týmového kolegu Zdeňka Matouška ml. Třetí byl Leoš Hvižď z klubu THC Stiga-Game Příbram, pro něhož to byl čtvrtý bronz v kariéře na tomto turnaji, čímž se zapsal do historie.
Závěr
Tak skončilo mistrovství republiky v Plzni v roce 2019. Získali jsme dvě medaile a to se dá považovat za úspěch. Loni jsme získali jen jednu, takže je to progres. Byl to poslední turnaj sezony na národní úrovni a všichni už se těšíme na další turnaj českého poháru, který přijde v září.
Tomáš (první den) a Lukáš (druhý den) Kahounovi