Měsíc: Duben 2019

Plzeň hostila poprvé od roku 2008 jeden z turnajů ITHF SuperSeries. Šestice nejprestižnějších světových turnajů přitahuje nejkvalitnější i nejhojnější účast a letošní poslední kolo World Tour přilákalo do západočeské metropole necelou stovku hráčů z 12 států. Mezi nimi jsme měli 6 zástupců, z nichž hned tři vybojovali účast v elitní A skupině. Turnaj byl zároveň posledním kolem Českého poháru 2018/2019.

Ani jeden z našich hráčů se sice neprobojoval do 32-členného play-off, ale všichni odehráli velmi solidní výsledky a ve většině případů dokázali překonat pozice, na kterých byli do turnaje nasazeni.

Jednoznačně nejúspěšnějším byl v tomto ohledu Michal Blažek, který poskočil o 14 pozic. Výborným výkonem v základní skupině si nezajistil jen premiérovou účast v turnajovém áčku, ale i konečné první místo v hodnocení soutěže nováčků této sezóny. Cesta odpolední skupinou pro něj v mezinárodní konkurenci nebyla jednoduchá, ale i tak vybojoval 43.místo, za které si odnese i slušný příděl do světového žebříčku. Po Michalově nedávném vítězství na Novorychnovské lize lze jen konstatovat, že málokdo načasoval formu na závěr sezóny líp než on.

Tibor Varga vylepšil svoje umístění oproti nasazení o 7 příček a po roce a půl bez pohárových turnajů předvedl nijak oslnivý, ale přesto slušný výkon. Postup do áčka sice nebyl zdaleka přesvědčivý, ale 39.místo v konečném součtu nezní špatně. Tiborovi chyběla především konzistence – zatímco dokázal obrat o body mnohé favority, nedokázal si především v druhé půli odpoledne pohlídat papírově slabší soupeře. Nezbývá než doufat, že to s koncentrací a únavou bude na MR družstev o něco lepší.

Junior Maty Klazar, nasazený jako 78., sehrál perfektní dopolední skupinu a ve skutečnosti nebyl vůbec daleko od senzačního postupu do béčka (chyběly 2 body). I odpolední výkon v C skupině pro něj musel být hodně příjemný, protože se pohyboval v horní polovině tabulky a ze 17 zápasů pouze sedmkrát odešel jako poražený. Osmé místo a konečná 74.pozice podtrhuje výborné výkony v celé sezóně. V jedenácti letech má před sebou Maty ještě dva roky mezi „superjuniory“ do 13 let a kdoví, čeho se od něj dočkáme už za pár týdnů na MR v Plzni.

Turnaj dvou polovin zažil Tomáš Kahoun ml. Neustále se zlepšující Rychňák zahrál základní skupinu z říše snů, v níž několik kol figuroval na špici a nakonec skončil třetí za dvojicí ruských favoritů. Zdálo se, že play-off je pro rozjetého Tomáše na dosah. Odpolední finálovku ale Tomáš zahájil sérií šesti porážek, z níž se dokázal vzpamatovat jen částečně. Celkové 40.místo bylo nakonec průnikem obou částí a o 2 místa lepší než Tomášovo původní nasazení do turnaje. I zde je tedy vidět spousta potenciálu před MR.

Tomáše Kahouna st. nasadil světový žebříček na 54.místo, které staronový předseda BSE, podobně jako svoji funkci, obhájil. V dopolední části na áčko nějaké ty body chyběly, nicméně v B skupině Tomáš předvedl skvělý comeback a stačilo jen málo a mohl vyzvat na souboj v semifinále jejího pozdějšího vítěze, M.Pappa z Maďarska. Umístění před matadorem Českého poháru Václavem Piklem, který odehrál v Plzni svůj dvoustý zápas, rozhodně platí za vynikající výsledek.

Smolařem dne byl minimálně v našich barvách Franta Marek. Dopolední část měl skvěle rozehranou a dalo by se říct, že všechno šlo jako na drátkách. Na samotné hranici áčka, kde byl i nasazen, ale Franta narazil na Honzu Kubernáta, svátečního hráče Gladiators Plzeň, který už nejednou našim hráčům ošklivě zatopil. Jejich nerozhodný zápas a shodný počet bodů znamenal, že o (ne)postupu mezi nejlepších 48 rozhodlo skóre – konkrétně rozdíl pouhých 4 vstřelených branek. V nesmírně vyrovnaném béčku ale Franta bojoval srdnatě a v konečném účtování mu patří 60.místo.

Play-off finálové skupiny se obešlo bez větších překvapení a na prvních třech místech jsme viděli hráče z první nasazené pětky. Dvojnásobný mistr světa z let 2005 a 2007, Fin Roni Nuttunen, ve finále porazil Arsenije Stoljarova z Ruska a připsal si svůj premiérový triumf na Czech Open. Na stupních vítězů jej doplnil vítěz Českého poháru 2018/2019, Zdeněk Matoušek ml.

Slovakia Open se letos vrátilo do Nových Zámků z nedalekých Andovcí. A ani letos na něm nechyběla výprava hráčů BSE United, kterou tentokrát tvořili Tomáš Kahoun ml., Hana Marešová a Maty a Petr Klazarovi pro které šlo o vůbec první zahraniční turnaj. Na turnaj přijelo celkem 54 hráčů a to nejen z Česka, Slovenska a Maďarska, ale i Dánska, Slovinska, Finska a Irska. Začátek turnaje se oproti plánu sice o trochu pozdržel kvůli pozdějšímu příjezdu hráčů z Příbrami a taky problémům s trefíkem, ale vše povedlo poměrně brzo vyřešit. Alespoň byl čas ochutnat místní kafe a pagáčiky a také si ještě před Czech Open potrénovat na nové Forsberg Edition, kterou měli pořadatelé na turnaj třikrát. Tato novinka nabízí oproti starým stigám hned několik změn, jako tvar branky, zabudovaný deflektor, tvrdší plochu, nebo tým Kanady místo klasických Finů, a také mnoho změn v barevném provedení. Největší změnu ohledně puků jsme však vyzkoušet nemohli, protože se stejně jako na ČP hrálo s vlastními.
Hrací systém byl v podstatě identický jako na českých pohárech až na několik nepřesností jako například to, že v tomto počtu by se na ČP hráli pouze tři skupiny oproti čtyřem. V první skupině hrál z našich pouze náš nejmladší zástupce a vedl si skvěle. Skončil na 8. místě a do skupiny B postoupil s náskokem celých 9 bodů. Místo před ním už skončilo zvučné jméno Simon Thomas, navíc se mu podařilo získat i cennou remízu s Davidem Cibulkou. Zbylí tři hráči BSE se sešli v základní skupině s pořadovým číslem čtyři a nejlépe se zde vedlo Tomášovi Kahounovi ml., který prohrál pouze dva zápasy, přidal k tomu, ale i slušnou porci remíz včetně těch se slabšími hráči a tak skončil na pátém postupujícím místě do skupiny A. Hanička se na turnaje vrátila po více než půl roční pauze způsobené operací a nevedla si vůbec špatně podobně, jako Maty skončila na 8. místě a s dobrým náskokem postoupila do skupiny B což pro ní byl i cíl základních skupin. Největší radost z výsledků ve skupině z našich měl Petr Klazar, který vybojoval šest bodů, které zahrnovali i překvapivé dva body nad Janem Sládkem, který se řadil mezi favority turnaje. I díky tomu se Petr vyhnul teprve podruhé v životě bojům v poslední skupině na velkém turnaji a také postoupil do skupiny B.
Ve skupině B se tedy utkali hned tři naši hráči v, konkurenci dalších sedmnácti hráčů si vedli obstojně. Petr uhrál 14 bodů a skončil tak 13. v Béčku a 37. celkem, nechal tak za sebou 17 hráčů a tím v tomto ohledu překonal osobní rekord. Maty si vedl ještě o poznání lépe a skončil ve skupině B na 10. místě tedy celkově na 34. místě. Skončil tak jen pár míst za postupem do béčkařského Play-off. První osmička však byla výrazně odskočena a mezi ní se dostala i Hanička, která ze 6. místa postoupila do Play-off. V áčku bojoval osamocený Tom ml. a vedl si víc než dobře Především díky dobré obraně, která byla i v této elitní skupině jen něco kolem 2,5 gólu na zápas. Nejcennější bylo asi vítězství nad Leošem Hvižděm, ale bylo tu asi spoustu dalších dobrých výsledků a nakonec z toho bylo stejně jako loni 13. místo ve skupině letos však v mnohem silnější konkurenci.

Hanička v play-off nastoupila proti maďarskému hráči Nászadimu, který byl asi papírový favorit vždyť ve světovém žebříčku je oproti Haničce výše o rovných 235. pozic, ale Hanička si nelámala hlavu z první porážky a sérii se jí povedlo otočit ve svůj prospěch s konečným skórem 3:1. V semifinále jí čekal další maďarský hráč. Tentokrát to byl Viktor Magyari, který byl v žebříčku víše už o více než 300. míst a to už bylo, jak se ukázalo příliš a Hanička mu třikrát o gól podlehla jednou dokonce až v prodloužení. (1:2p, 0:1, 1:2). Hanička se tak soustředila na boj o pohárek za třetí místo v béčku, o který se utkala s Viktorem Veličem, toho sice v základní skupině bez potíží porazila ale v Play-off si s ním nevěděla rady a podlehla mu 0:3 na zápasy. I když byla Hanička trochu zklamaná, že jí třetí místo uniklo, nakonec převážila spokojenost z jedné vítězné série (první mimo kategorii žen) a po dlouhé pouze se určitě jednalo o povedený návrat.
A teď malá historická vložka mezi Elitní Play-off šestnáctku se hráči BSE na World Tour dostali zatím pětkrát 2x Tibor Varga, 2x Tomáš Kahoun ml. a 1x Lukáš Kahoun, V širším Play-off (např 24. či 32.) hráli ještě několikrát Sam Hána a již zmíněný Tibor Varga. Tom tedy zaznamenal naší šestou účast. A má opravdu štěstí na soupeře, protože i tentokrát nerazil na velmi zvučné jméno a tím nebyl nikdo menší než Dán Bjarne Axelsen legenda regionálních turnajů World Tour, který už jich jako jediný odehrál více než stovku (a to asi zůstane jediný na delší čas) a dokonce 36 z nich dokázal, vyhrál. Tentokrát se v prvním kolem střetl s Tomem. Zápas ve skupině skončil 3:2 pro Axelsena a v podobném duchu se odehráli i ostatní zápasy, které Axelsen vyhrál 2:0, 2:1, 3:2, a 4:3. a ukázal se tak v každém zápase jako ten o něco lepší, nejblíže prodloužení byl Tomáš ve třetím zápase, kde vstřelil „srovnávací“ gól na 3:3 přesně s gongem ohlašující konec zápasu a takový gól už podle stigařských pravidel neplatí.
Z turnaje tak naši hráči odjížděli velmi spokojeni rovnou domů, protože Maďarům se letos Budapešť Trophy nepodařilo uspořádat, doufejme, že se tento krásný turnaj do mezinárodního kalendáře brzy vrátí. Ještě shrnu výsledky Petr s Matym sbírali především první mezinárodní zkušenosti, ale i tak skončili na pěkném 37. a 34. Hanička se dostala do Play-Off skupiny B a prošla přes čtvrtfinále a skončila na krásném, 28. místě. Tomáš Kahoun skončil celkem 14. a vyrovnal 3. nejlepší místo BSE na World Tour. Největší poděkování patří hlavnímu organizátorovi Csabovi Kocsisovi a také našemu předsedovi Tomáši Kahounovi st., který se postaral o odvoz té části výpravy, která nejela vlakem a absolvoval tak autem dvě velmi dlouhé cesty.

Tomáš Kahoun ml.