Zdá se to už hodně dávno, co družstvo ve složení Aneta Jackowská, Martin Kouba, Petr Linka, Lukáš Paclík, Tibor Varga, Anežka Vargová a Marie Vargová přivezlo z MR družstev 2008 v Příbrami sedmé místo. Tehdy se jednalo o naše nejlepší klubové umístění v této kategorii vůbec a tento výsledek se nám od té doby už nepodařilo zopakovat – až do minulé soboty. Deváté MR družstev, kterého jsme se jako klub zúčastnili, nás opět přivedlo mezi nejlepší osmičku českých týmů, kde jsme navíc dokázali potrápit i silnější soupeře. Pro naše stránky jsme připravili malé ohlédnutí nejen za tímto turnajem…
Mistrovství republiky družstev 2014 | KOMPLETNÍ VÝSLEDKY | FOTOGALERIE
Na zpočátku poměrně studený jihlavský zimní stadion jsme dorazili jako jedni z prvních, a to i přes velkolepou okružní jízdu po okolí, kde se navíc opravovaly snad i patníky v příkopu. Při registraci jsme potvrdili soupisku ve složení Aneta Jackowská, Martin Kouba, Marek Matějka, Franta Marek, Lukáš Paclík, Jirka Přibil a Tibor Varga. Následovalo těšení na los, který k nám nakonec byl výjimečně příznivý: vyhnuli jsme se poměrně silnému Kladnu, našemu největšímu soupeři v boji o play-off, a tak jsme se před zahájením mohli v poklidu věnovat dokumentaci (Jirka), štrůdlu (Martin), rehabilitaci (Franta) a hymně (více či méně všichni jmenovaní i nejmenovaní).
První zápas s pozdějším medailistou a vítězem naší skupiny se obešel bez překvapení, Žabka Praha přece jen skákala na trochu jiné úrovni (21:2). Teplýšovice nás potrápily hlavně v prvních dvou kolech, po kterých jsme se naštěstí oklepali a zvítězili poměrně přesvědčivě 18:6. Zápas s Třincem měl poměrně zajímavý vývoj, když jsme po dvou kolech prohrávali jen 5:4… a po třetím najednou 10:4. Syndrom poloviny zápasu nás pronásledoval i v pozdějším průběhu turnaje, v tomto případě se skóre zastavilo na konečných 16:6. Pojistku postupu mezi nejlepších osm nám zajistilo vítězství nad Benátkami „B“ (16:5), které překvapivě porazily Teplýšovice. V zápase s Absolut Desperation (14:9) nás zlomilo až čtvrté kolo, ve kterém nám soupeř odskočil ze 7:6 na 11:7. Celkově jsme tak dopoledne předvedli lepší standard, který pohodlně stačil na čtvrté místo ve skupině.
Čtvrtfinále proti THC Stiga Elites sice nebude zápasem, na který bychom zrovna s láskou vzpomínali (kromě Martina, kterého jsme ovšem „nepodpořili“), ale konečný výsledek 19:4 byl přinejmenším papírově lepší než proti Žabce. Play-off tak pro nás začalo vlastně až proti APP Gladiators Plzeň. Z počátečního vývoje zápasu jsme byli nejvíc překvapeni asi my sami: po dvou kolech jsme vedli už 5:1. Totální výpadek ve třetím kole bohužel srovnal stav na 5:5 a od této chvíle je nutno přiznat, že náš soupeř měl prostě navrch. Ani za stavu 9:6 jsme se sice ještě nevzdávali, ale body Axelsena, Kubernáta a Nechutného v páté sérii znamenaly konečnou porážku 8:12 a konec nadějí na páté či šesté místo.
Zbýval tak poslední zápas proti Stiga HC Benátky „A“, ve kterém jsme hlavně chtěli dokázat, že v play-off nejsme do počtu. A zase jsme úřadovali především na začátku zápasu: náskok 7:1 po dvou kolech se sice opět „úspěšně“ smrskl na 8:5, ale ve čtvrtém kole se nám už naštěstí podařilo zabránit dalšímu kolapsu. Po výsledku 13:9 jsme se tak mohli radovat ze sedmého místa a z vyrovnání nejlepšího výsledku v klubové historii.
Příbram 2008 a Jihlava 2014
Oba tyto turnaje nabízí zajímavé možnosti srovnání, a to zdaleka nejen co do konečného umístění. Tak především pohled na soupisky z roku 2008 a 2014 naznačuje, že oba úspěchy mají čtyři společné pachatele (Martin, Any, Tibor a Lukáš), „nováčky“ jsou v tomto ohledu pouze naši hráči ze Strakonic – Franta, Marek a Jirka.
Druhou zajímavostí je počet týmů: zatímco v Příbrami hrálo dohromady 17 družstev, letošní Jihlava měla se svými 12 týmy nejnižší účast, kterou pamatujeme. Pohled na nesmírně vyrovnané příbramské mače s Milovicemi, Chebem, Hradcem Králové a Svitavami sice působí poněkud efektnějším dojmem, ale myslím si, že přílišná skromnost rozhodně není namístě. Tak či tak, ideálním ukazatelem toho, že tyto turnaje se opravdu povedly oba, je především srovnání umístění našeho celku oproti nasazení do turnaje. V Příbrami jsme startovali jako devátý nasazený tým a skončili sedmí, v Jihlavě jsme po vypadnutí Chebu byli nasazeni jako osmý nejlepší celek, přičemž i tuto pozici jsme dokázali o jedno místo vylepšit.
Napadlo mě po dívat se na tuhle zajímavou statistiku u všech týmů na letošním mistrovství. A výsledek? Nejúspěšnějším týmem jihlavského MR byl Nový Rychnov (nasazení +2)! Kromě našeho družstva mají plusovou bilanci ještě THC Třinec a Absolut Desperation (oba +1). Naopak o dvě místa si pohoršily týmy Big Bandu a Teplýšovic, o jednu pozici spadly také Stiga HC Benátky „A“.
Do třetice oba turnaje spojuje také fakt, že nechybělo mnoho a mohli jsme klidně hrát o páté místo. V Příbrami stačil proti Svitavám jediný bod (12:13), v Jihlavě jsme proti Gladiators ve třetím kole promarnili slušný čtyřbodový náskok a prohráli 8:12. Můžeme tedy doufat, že co se nepovedlo letos, povede se příští rok, abychom svůj desátý start na MR pořádně oslavili.
Co si z tohoto MR družstev budeme pamatovat?
Pro budoucí generace nechť jsou klíčovými slovy: krásný stadion, příšerné hokeje, štrůdl, štrůdl, štrůdl, hlava, tablet, hlava, ve Strměchách je zima, musíme to opravit, musíme to postavit, musíme to opravit, asociační pletichy stále bují, baví to ještě Elites, a „ty krávo, to není sob…“ 🙂
Tibor Varga
